Oprava, údržba a výměna vodovodní a kanalizační přípojky

Od 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sbírky zákonů (NOZ), je stavba součástí pozemku. Pro podzemní stavby platí, že nejsou-li výslovně považovány za nemovitou věc, jsou součástí pozemku i tehdy, zasahují-li pod jiný pozemek (§ 506 NOZ).  Pro inženýrské sítě se výslovně se stanoví, že nejsou součástí pozemku (§ 509 NOZ).

Podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (ZVK) jsou vodovodní a kanalizační přípojky samostatnou stavbou.

Vodovodní přípojka je tvořena úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.

Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila (§ 3 odst. 6 zákona).

Vlastníkem přípojky zřízené přede dnem nabytí účinnosti ZVK, tj. před 1. 1. 2002, je vlastník pozemku nebo připojené stavby, neprokáže-li se opak (§ 3 odst. 3). Opravy a údržbu přípojek zajišťuje jejich vlastník (mimo části v pozemcích tvořících veřejné prostranství).

Opravy, údržbu a výměnu (obnovu) přípojek zajišťuje vždy vlastník přípojky, ať je jím vlastník pozemku nebo připojené stavby, provozovatel vodovodu/kanalizace či jiná osoba.

Opravy a údržbu přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel vodovodu/kanalizace ze svých provozních nákladů (§ 3 odst. 7 ZVK). Povinnost výměny při jejich obnově nebo rekonstrukci ale stále spadá na vlastníka přípojky. To zahrnuje uzavírku silnice, výkopové práce a materiální náklady, přípravu projektové dokumentace s veřejnoprávním projednáním – vše na náklady vlastníka přípojky. Je-li jím vlastník pozemku nebo připojené stavby, nemůže na dobrovolnou pomoc a součinnost provozovatele vodovodu a kanalizace (zejména v rámci komplexních rekonstrukcí a výměn inženýrských sítí) spoléhat a předem s tím počítat.

V podrobnostech viz Výklad č. 25 k zákonu o vodovodech a kanalizacích Ministerstva zemědělství České republiky, úseku vodního hospodářství, ze 7. února 2005.

 Závěr:

Určení vlastnictví přípojek je důležité pro pozdější určení, kdo bude platit jejich údržbu, opravy a výměnu, a zejména výměnu „veřejné části přípojky“ což představuje nemalé výlohy. Je nutno vycházet ze zákonem definovaných pojmů a z technických parametrů.

Údržbou vodovodní nebo kanalizační přípojky se rozumí pravidelná péče o vodovodní nebo kanalizační potrubí, kterou se zpomaluje proces fyzického opotřebení tak, aby se zajistil provozuschopný stav a bezpečný provoz.

Opravou vodovodní nebo kanalizační přípojky se rozumí činnosti, které nejsou údržbou, technickým zhodnocením, modernizací nebo rekonstrukcí a kterými se uvádí poškozená část přípojky do předchozího nebo provozuschopného stavu.

Obnovou vodovodní nebo kanalizační přípojky je výměna stávajícího potrubí v současné nebo jiné trase při zachování původní funkce přípojky. Obnovu zajišťuje na své náklady vždy vlastník přípojky.

Životnost potrubí je kromě individuálních vnějších vlivů (mráz, tlak, otřesy…) závislá především na druhu použitého materiálu. U jednotlivých materiálů je předpokládaná (normovaná) doba životnosti vodovodní přípojky z oceli cca 40 let, z polyetylénu 60 let, z šedé litiny 90 let a z tvárné litiny 110 let. U kanalizační přípojky z PVC, PE, PP a sklolaminátu je předpokládaná doba životnosti cca 60 let, u kameniny 110 let. Snížení kapacity vodovodní přípojky z oceli nebo šedé litiny blízko hranice životnosti není zanedbáním údržby, ale jedná se o přirozený proces koroze těchto materiálů bez vnitřní ochrany.

Vnitřní vodovod je určen pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky, jedná se o veškeré vodovodní potrubí za vodoměrem (§ 2 odst. 7 ZVK).

Případná vodoměrná šachta je vždy součástí vnitřního vodovodu, a tedy v majetku vlastníka připojeného pozemku nebo stavby – bez ohledu na to, zda je na veřejném prostranství, na soukromém pozemku atd. – její údržbu, opravy a výměnu/obnovu vždy hradí vlastník vodovodní přípojky.

Vnitřní kanalizace je určena k odvádění odpadních a srážkových vod, jedná se o veškeré odpadní potrubí po hranici vnějšího líce stavby. Pokud jsou společně odváděny vody ze stavby i z pozemku mimo stavbu, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí (§ 2 odst. 8 ZVK).

Pokud jde o kanalizačních šachty, ve kterých končí domovní přípojka/více přípojek a na ni navazuje stoka (typicky šachty v komunikacích a na veřejných prostranstvích), je taková šachta vždy součástí kanalizačního řadu a ve stejném režimu vlastnictví. Její údržba, opravy a výměna/obnova je vždy hrazena vlastníkem kanalizačního řadu.

Pokud jde o „pouhou“ kontrolní/revizní šachtu na vnitřní části potrubí, nebo se jedná o šachtu v místě tzv. spojné části potrubí (na rozhraní vnitřní a venkovní části potrubí), je její údržba, opravy a výměna/obnova vždy hrazena vlastníkem vnitřní kanalizace (vlastníkem připojeného domu).

Provozovatel přípojky

• Vždy zajišťuje opravy a údržbuvodovodních a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (respektive pod jejich povrchem).
• Je-li vlastníkem, zajišťuje opravy, údržbu a obnovu celé přípojky, jinak to hradí skutečný majitel přípojky (typicky vlastník konkrétního pozemku nebo stavby).

Vlastník připojené stavby

• Vždy zajišťuje opravy, údržbu a obnovuvnitřních přípojek vodovodu a kanalizace včetně částí přípojek v obvodové zdi, v suterénu nebo technické chodbě stavby, dále dešťových svodů a lapačů a vodoměrných šachet.
• Je-li vlastník, zajišťuje obnovu celé přípojky (včetně části v pozemcích tvořící veřejné prostranství) a opravy a údržbu mimo části přípojky pod veřejným prostranstvím.  Opravy a údržbuvodovodních a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel.

Provozovatel nezajišťuje údržbu ani opravy vodovodních přípojek nebo kanalizačních přípojek, které nejsou uloženy v pozemcích tvořících veřejné prostranství, vnitřních vodovodů nebo vnitřních kanalizací, vodoměrných šachet ani dešťových svodů.  V těchto případech náklady spojené s údržbou nebo opravou, včetně požadovaného přistavení cisterny s pitnou vodou, hradí vždy vlastník přípojky. Jedná se např. o údržbu nebo opravy vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky.

JUDr. Jiří Odehnal, advokát v Brně a člen Občanského sdružení majitelů domů v ČR, z. s.