PO 8. 1. 2024 | OSMD

Dotaz: Vedle plotu stojí u sousedů vysoká borovice, ze které padá velké množství jehličí na náš dvůr a také nám ucpává dešťové žlaby. Se sousedy není možná domluva na řešení problému. Co s tím?

Odpověď advokáta:

Podle § 1016 občanského zákoníku patří plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek vlastníkovi sousedního pozemku. Zákon pojímá plody v nejširším významu, jedná se proto nejen o semena a jedlé plody, ale jde o vše, co sousední stromy a keře „vyplodí“, včetně jehličí a listů. To je rozdíl od předchozí právní úpravy (OZ-1964), která určovala vlastnické právo k plodům spadlým na sousední pozemek vždy vlastníkovi stromů. Právně vzato je proto jehličí majetkem tazatelky.

Stejný paragraf zároveň stanovuje, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí dotčený soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Pokud tedy větve masívně přesahují hranici pozemku, lze požádat souseda o jejich odstranění, případně tak učinit sami.

Podle § 1017 občanského zákoníku může vlastník pozemku požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil, pokud je k tomu rozumný důvod – což je například zanesený dvůr nebo ucpaný žlab. To neplatí pro dřeviny zasazené před účinností stávajícího občanského zákoníku.

Lze rovněž zmínit § 1013 občanského zákoníku, který sousedům nařizuje zdržet se imisí (kouř, prach, světlo, stín, hluk …), které vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání sousedního pozemku. Protože jsou však jehličí, listí či větve zcela běžným přírodním úkazem, takové obtěžování nebude až na výjimky překračovat míru přiměřenou místním poměrům.

Je nutno připomenout, že sousedé nemají povinnost zajistit a uhradit odstranění způsobených imisí v podobě jehličí, listí a větví. Jak už bylo uvedeno shora, po oddělení od stromu či keře se stanou majetkem vlastníka pozemku, kam dopadnou, s jedinou výjimkou – pokud je sousední pozemek veřejným statkem.

JUDr. Jiří Odehnal, advokát v Brně a člen OSMD

prosinec 2023

Vytisknout článek