Tisková zpráva: Stanovisko OSMD k novelizaci vyhlášky č. 194/2007 Sb.

21.11. 2014 –  Stanovisko OSMD ke způsobu měření tepla (ÚT) a teplé vody (TV).

Úvodem – právní norma se týká JEN těch bytových domů, kde je centrální zdroj ÚT a TV.

Ponecháváme bez komentáře, proč dlouho očekávanou novelizaci v rozsahu 2 stránek A4 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO ČR) až 7. 11. 2014, zatímco povinnosti majitelů začínají platit již po 36ti pracovních dnech.

Většina medií interpretuje vyhlášku č. 194/2007 jen jako normu o „indikátorech tepla na radiátorech“. Často tak přehlížejí, že by se mělo řešit i způsob měření TV.
Měření ÚT a TV v panelových (či podobně technicky řešených) domech je celkem jasné.
Kladem je, že všechny typy již používaných poměrových indikátorů je nadále, do doby ukončení jejich životnosti, možné používat. Až pak se vymění za moderní indikátory či měřidla nově předepsaná.

Vyhláška řeší relativně jednoznačně oba případy přívodu ÚT do jednotky, tedy:

A) Přívod jedním přívodním potrubím – nově instalace „pracovního měřidla určeného k měření tepla nebo chladu…“
B) Přívod více stoupačkami – indikátory na jednotlivých radiátorech nebo na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu….
Instalace takových měřidel a indikátorů je mezi investory i dodavateli relativně zažitá, technicky zvládnutá, jsou i cenově relativně dostupná, nepřináší žádné související vyhláškou vyvolané vícenáklady a ve většině případů přináší hlavní zamýšlený efekt – snížení celkových nákladů na vytápění.

Na druhé straně vyhláška takto taxativně neřeší oba případy, které nutně nastávají při měření teplé vody!

Mluví (v § 7a, odst. 3) důsledně v jednotném čísle pouze o případu osazení jednoho vodoměru na jedno vstupní potrubí.

Ve zmíněných „panelových“ domech (rozvod ÚT vedený do bytu více stoupačkami + jeden přívod TV) je tedy poměrně jednoduché podřídit se i druhé části vyhlášky – tj. nainstalovat na vstup TV do bytu (většinou v přístupné šachtě za WC) jeden vodoměr na teplou vodu- náklad cca 1.000,- Kč, práce na 15 minut, nulové vyvolané vícenáklady.
V případě starších domů našich členů se však vyskytuje zásadní problém, kdy přívody TV do jednoho bytu jsou vedeny ze dvou nebo i tří stoupaček, jenž jsou stavebně nepřístupné (nejčastěji za obklady koupelen), často svařované a rozvod z nich je veden pod obklady a omítkou na několik výstupních míst – nejen umyvadlo, vana, dřez ale i mýtko na wc, napojení na pračku či myčku.
Namontování vodoměrů (tedy 2 či 3 ks) na všechny přívody TV do bytu by se neobešlo bez zcela zásadních stavebních úprav, které mohou představovat deseti, ale i padesátinásobek ceny vlastního vodoměru, a představují citelný zásah do koupelen. Náklady odhadované na 10 – 40 tis. Kč u jednoho bytu.
V případě (rovněž některými „odborníky“ navrhované) změny celého domovního rozvodu TV pak není náklad menší než několik miliónů s podmínkou vystěhování celého domu. Lze provádět jen v okamžiku kompletní generální opravy činžovního domu.
Firmy provádějící montáže vodoměrů nabízí „řešení“ v podobě montáže tzv. nadomítkových vodoměrů, které by byly namontovány na každé výstupní místo. Tedy na každý roháček s TV či v případě nástěnných baterií by se tyto baterie musely asi 8 cm vysunout nad omítku. V případě sprchových koutů by se tedy uživatel sprchoval i s vodoměrem – jeho životnost (naštěstí vodoměru, ne uživatele) by se tím podstatně snížila.
Místo vyhláškou zamýšleného jednoho vodoměru by muselo být namontováno 3 až 6 ks vodoměrů (ty je navíc nutné každých 5 let vyměňovat), investiční náklady by se tedy úměrně zvýšily na 3 až 6 tisíc Kč u jednoho bytu, o stejné násobky by se pak zvýšily i každoroční náklady na odečty atd. O úsporách lze tedy s úspěchem pochybovat.

Žádný z navrhovaných způsobů měření spotřeby TV ve výše popsaných případech nerespektuje zásadu obsaženou v direktivě 2012/27/ EU, (která je podkladem k vyhláškám vnitrostátním) tedy ustanovení omezující povinnost instalace nástrojů k měření ÚT a TV jen na případy „je-li to technicky proveditelné a nákladově efektivní“. Tato omezující podmínka do české legislativy převzata dosud není.

OSMD se již opakovaně obrátilo na MPO ČR se žádostí o konzultaci racionálního řešení takových případů. Zatím bez reakce ze strany ministerstva. Nově OSMD oslovilo s podobným dotazem i Státní energetickou inspekci (SEI), která bude dozorovat naplňování komentované vyhlášky. Nabídli jsme i konkrétní domy, na kterých by zástupci SEI mohli návrhy řešení posoudit.
Tak aby SEI delegovaný zástupce pozvaný na přednášku konanou OSMD dne 20.11.2014 mohl konkrétní otázky fundovaně zodpovědět. Obdobné a dosud přes podané dotazy neřešené otázky patří případy specifických technologií vytápění (critalová soustava, násypné kotle atd.)

Ředitel SEI dne 11.11.2014 deklaroval, že SEI nezačne po 1. 1. 2015 s plošnými kontrolami a sankcionováním majitelů domů. Kontroly budou prý prováděny jednotlivě na „oznámení nájemníků“ a kontroloři SEI budou nejdříve spíše poskytovat majitelům domů rady a návody, jak vyhlášce v konkrétních případech dostát a jak měření zabezpečit. Pak budou poskytovat dostatek času na nápravu. Pokuty jsou prý jen tou poslední možností jak sankcionovat majitele, kteří nebudou na předchozí domluvy a metodické rady SEI v přiměřeném čase reagovat. Ve všech krajích jsou pracoviště SEI připravena reagovat na konkrétní dotazy majitelů bytových domů.

V intencích zmíněné zásady direktivy EU přechodného ustanovení by bylo jistě účelné, aby byla montáž požadovaného jednoho vodoměru odložena až na okamžik dosloužení stávajících rozvodů TV (tedy do okamžiku generální opravy domu). Paralelu lze najít např. v technických podmínkách pro osobní výtahy, jejichž naplnění je rovněž -logicky a racionálně- vyžadováno direktivou EU tak i českými vyhláškami až od okamžiku dosloužení výtahů stávajících do GO výtahu.