Odpovědnost za škodu – rampouchy, sníh

Dotaz: 1) V případě spadnutí sněhu či rampouchů ze střechy z bytového domu ve vlastnictví fyzických osob do ulice na chodník – kdo je odpovědný za škodu či újmu na zdraví?
2) V případě spadnutí sněhu či rampouchů ze střechy z bytového domu do dvorního traktu, který má pronajatý právnická osoba – kdo je odpovědný za škodu či újmu na zdraví?

Odpověď advokáta:

Odpovědnost za škodu způsobenou věcí nebo provozem věci obecně stíhá vlastníka, bez ohledu na skutečnost, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu (s.r.o., družstvo…). Je-li objekt rozdělený na jednotky, vykonává jeho správu společenství vlastníků.

Uvedené subjekty proto odpovídají i za škody způsobené pádem předmětů ze střechy – cihel z komína, uvolněné krytiny nebo sněhu a ledu. Odpovědnosti se nelze zprostit ani v případě, že na odstranění a k předcházení závad je sjednána třetí osoba, nebo třeba i samotný nájemce objektu.

Konkrétně napadaný a na střeše ponechaný sníh má nezanedbatelnou hmotnost, která značně závisí na jeho vlhkosti. U suchého začíná na 30 kg/m³ a u mokrého se zvyšuje až na 600 g/m³. Proto například vrstva 15 cm mokrého sněhu představuje dodatečné zatížení až 100 kg na metr čtvereční střechy. Pokud se sníh nechá na střeše odležet, může se stejná vrstva časem proměnit v ledovou krustu o váze až 200. Pro nosnou konstrukci budovy je to velký problém a ještě větší riziko hrozí v případě pádu takové hmoty do okolí domu (chodník, vozovka…). Také rampouchy mohou vážit mnoho kilogramů a celá římsa rampouchů mnohem více.

Základním prvkem omezujícím rizika je prevence, která začíná u správně navržené konstrukce střechy a v instalaci protisněhových tašek, háků a mříží. Dalším preventivním opatřením je zajištění pravidelné kontroly stavu střechy včetně zábranných mechanismů a průběžné odstraňování případných sněžných převisů a rampouchů.

Existují situace, kdy lze prokázat nemožnost řádně a včas reagovat, aby ke škodám na majetku a zdraví nedošlo, například při nečekané prudké změně počasí – náhlé sněhové bouři, vydatnému sněžení s deštěm nebo rychlému poklesu teplot. Platí to i v případě působení vyšší moci (vichřice, zemětřesení…).

Právní odpovědnost je upravena v § 2924 občanského zákoníku jako tzv. škoda z provozní činnosti:

„Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.“

Povinným k náhradě škody (škůdcem) je osoba, která vyvíjí nějakou provozní činnost výdělečně, tj. za účelem dosažení zisku, a to v rámci svého závodu nebo „jiného podobného zařízení“. Spadá sem proto i „provozování“ nájemního domu a obdobné činnosti.

Nutnou podmínkou odpovědnosti je vyvolání škody samotným provozem. Zákon stanoví tři skupiny původu škody: vlastní provozní činnost, věc při ní použitou nebo vliv této činnosti na okolí. Pro odpovědnost za škodu z provozní činnosti není podstatné, zda byla škoda způsobena činností provozovatele nebo jiné osoby, kterou k ní použil (subdodavatelem). Způsobená škoda je vyvolána samotnou existencí provozního zařízení bez ohledu na to, zda zařízení je aktuálně v provozu či nikoliv.

Odpovědnost provozovatele je zde objektivní (bez ohledu na existenci zavinění), ale zákon umožňuje liberaci (zproštění odpovědnosti) tím, že prokáže vynaložení veškerou péči, kterou na něm šlo rozumně požadovat. Jde o kritérium „řádného provozovatele“.

Na možné škody z provozní odpovědnosti lze sjednat pojistku. Pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo smlouvou, ani nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob.

Závěr:

Za škody ze spadnutí sněhu či rampouchů ze střechy vždy odpovídá vlastník objektu, bez ohledu na povahu vlastnictví (fyzická či právnická osoba včetně družstva a společenství vlastníků). Pádu lze předejít například instalací zábran proti padání sněhu, nebo položením topných drátů do dešťových žlabů. Z odpovědnosti se může vlastník vyvinit, pokud prokáže, že nebylo v jeho možnostech na hrozící škodu řádně a včas reagovat.

Pokud nejde o hrubé zanedbání prevence, lze škodu likvidovat z pojistky provozní odpovědnosti, je-li sjednána. To ale nezbaví vlastníka možné přestupkové či trestní odpovědnosti, dojde-li ke škodě na zdraví nebo značné škodě v důsledku hrubé nedbalosti provozovatele. Tyto případy většinou skončí pokutou, nanejvýš podmínkou a náhradou škody.

JUDr. Jiří Odehnal, advokát v Brně a člen OSMD

prosinec 2023