Kdo se podílí na růstu cen nemovitostí

Ačkoliv tempo růstu cen nemovitostí v letošním prvním kvartálu zpomalilo z loňských 8,4% na 7,7% (podle dat evropského statistického úřadu Eurostat), nevypadá to, že zdražování bytů v nejbližší době skončí. Jaké jsou příčiny růstu cen bytů a domů a kdo z něj má největší prospěch?

Statistiky developerských společností Trigema, Skanska reality a Central group dokládají, že metr čtvereční se v Praze nyní prodává v průměru za 94 tisíc korun, což je o desítky tisíc více než před několika lety.

Jako viníka roustoucích cen někteří označují stát, vedení měst a úřady, které zdržují vznikání nových staveb různými průtahy při povolování staveb, někteří například rozmach krátkodobých pronájmů, které tlačí ceny bytů nahoru.V neposlední řadě nelze opomenout také vliv mnohaleté regulace nájmů, která jakožto deformace bytového trhu způsobila stagnaci výstavby nových bytů.

Jak uvádí časopis Týden ze dne 13.8.2018, na rostoucích cenách bytů se rovněž podílí stát, a to nejen zvyšováním daní, ale i úpravou jejich výpočtu. “Dobře je to vidět u daně z nemovitostí. Zatímco před deseti lety se danila užitná plocha bytu, nyní už se k tomu přidává i plocha příček a často také instalačních jader. Díky tomu se z 68metrového bytu může papírově stát byt o výměře 72,8 metru čtverečního. Za poslední dekádu se změnila také sazba daně z přidané hodnoty (DPH), a jak jinak než směrem vzhůru. Opět si to ukážeme na příkladu bytu, který v roce 2007 stál 3,38 milionu korun. Tehdy položka spadala jen do pětiprocentní DPH, a státu se tak odvedlo 161 tisíc korun. Loni už stál byt 4,59 milionu a erár ho zatížil patnáctiprocentní DPH. K tomu je třeba připočíst ještě jednu inovaci – stát už dnes vybírá DPH i z prodeje pozemku, a to 21 procent. Celkově tedy z uvedeného bytu odvedeme do státní kasy 623 tisíc korun. Jestliže cena bytu vzrostla na 1,4násobek, příjmy státu vystřelily skoro čtyřnásobně. A to jsme na stát ještě hodní, protože ona patnáctiprocentní daň je sníženou sazbou pro sociální bydlení, což jsou v Česku některé byty s výměrou do 120 metrů. Jinak se také standardně počítá s 21procentní sazbou. V takovém případě by se státu platilo skoro 834 tisíc a jeho příjmy by tak během deseti let narostly více než pětkrát.
„Je možné otevřeně říci, že na výstavbě nových bytů vydělá ze všech článků v konečném důsledku nejvíce stát v podobě daní,“ uvedl již dříve Petr Hána ze společnosti Deloitte. Daní se totiž nejen prodej, ale i materiál, práce a rovněž zisky stavebníků a developerů.”

Zdroj – citace: Týden, 13.8.2018, str. 38, autor Jakub Křešnička