Cesta majitelů za spravedlností – odškodnění za regulaci nájemného
Obvodní soud pro Prahu 1 včera přiznal dvěma majitelům odškodnění za regulaci nájemného. Soudili se dlouhých 11 let. Článek z Hospodářských novin si můžete přečíst zde My připojujeme neméně zajímavý komentář našeho místopředsedy Ing. Karla Polaty, který komentuje strastiplnou cestu majitelů domů za spravedlností. Komentář místopředsedy V médiích proběhla krátká zpráva o úspěchu klientů Mgr. […]
Obvodní soud pro Prahu 1 včera přiznal dvěma majitelům odškodnění za regulaci nájemného. Soudili se dlouhých 11 let.
Článek z Hospodářských novin si můžete přečíst zde
My připojujeme neméně zajímavý komentář našeho místopředsedy Ing. Karla Polaty, který komentuje strastiplnou cestu majitelů domů za spravedlností.
Komentář místopředsedy
V médiích proběhla krátká zpráva o úspěchu klientů Mgr. Kojana, který dlouhodobě s OSMD spolupracuje.
Tohoto dílčího úspěchu dosáhli členové OSMD po 11 letech a to zatím jen u prvoinstančního Obvodního soud Praha 1, kam se projednávání vrátilo od Ústavního soudu ČR.
Bude zajímavé sledovat, jak bude nyní reagovat stát na tento nepravomocný rozsudek. V posledních 18 letech se vždy proti rozsudku ve prospěch pronajímatele stát odvolal. Nyní však – po řadě rozsudků ESLP ve Štrasburku v individuálních žalobách a následných zásadních změnách rozhodovací praxe obecných soudů, Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR – již stát nemá žádný manévrovací prostor. O to bude zajímavější sledovat taktiku zástupce státu.
To, že rozsudek vydává prvoinstanční soud pro 11 letech a soudkyně Lucie Laura Penn, samo o sobě vypovídá o řadě skutečností. Tato soudkyně v minulosti vydala celou řadu opačných rozsudků, ve kterých řadě členů OSMD ihned zamítla jejich identické žaloby a vždy akceptovala právní názor přednesený zástupcem státu či nájemníky. Nejsou dosud ukončeny jednotlivé případy podané u OS Praha 1 již v roce 2002 (sic).
Je navíc zřejmé, že žalobci sledovali svým původním podáním, které se týkalo jediného bytu, prověřit (ne)schůdnost tzv. vnitrostátního prostředku nápravy. Stát nyní zastává názor, že žalobci již mezitím ztratili možnost žádat o náhradu u svých dalších bytů. Je zřejmé, že ti z pronajímatelů, kteří by teoreticky podali před 15 lety všechny žaloby ohledně všech svých bytů způsobem, který soudy tou dobou měly za správný – by nyní již žádnými majiteli těchto bytů zřejmě nebyli! U 25 bytů by to znamenalo podat a vést 25 žalob proti nájemníkům (cca 6-10 let mnoha jednání u všech vnitrostátních soudů, náklady cca 25x 200 tis.) a následně 10 a více letý spor s ČR. Řada odvážných majitelů může potvrdit, že mimo enormní ekonomickou zátěž je vedení byť jen jediného takového sporu i notnou zátěží logistickou a zdravotní.
Z řady komentářů je zřejmé, že takový vrchnostenský postup státu, který předpokládal usouzení pronajímatelů „do poslední krve a statků“, nepovažuje za účinný prostředek vnitrostátní nápravy ani OSMD, ale ani řada právních odborníků či publicistů.
Škoda vznikla v důsledku mnohaletého, vědomého a protiústavního omezení vlastnického práva státem. Výsledek již cca 20 leté snahy pronajímatelů o náhradu je pak signálem i ostatním občanům, jejichž práva byla (nebo mohou být) postupem státu nerespektujícím Ústavu omezena.
Praha, 18.4.2018