Poláci protestují proti nesmyslným návrhům z Bruselu – přidají se Češi?

Varšava požádala, aby nejvyšší soud EU – Evropský soudní dvůr se sídlem v Lucemburku – tyto tři politiky zrušil.

Jedná se o tyto návrhy/požadavky EU:

• zákaz prodeje nových automobilů s emisemi CO2 v EU od roku 2035 – podle polské vlády nadměrně zatěžuje nejchudší vrstvy společnosti a „vede k vážným negativním důsledkům pro evropský automobilový průmysl, sociálnímu vyloučení, vyloučení chudších osob z dopravy a zvýšení rozdílů mezi občany, pokud jde o životní úroveň“.
• roční cíle pro emise skleníkových plynů stanovené EU pro Polsko – dle vlády ohrožují energetickou bezpečnost země.
• snaha snižovat objem emisních povolenek s cílem nadále zvyšovat jejich cenu a tím i tlak na rušení využívání uhlí a dalších vysoce emisních kapacit – to by mohlo vést ke snížení počtu pracovních míst v hornictví a následně k „větší sociální nerovnosti mezi členskými státy a většímu sociálnímu vyloučení“.

Polsko tvrdí, že tyto politiky jsou v rozporu se smlouvami EU, neboť byly přijaty bez jednomyslné podpory Rady, v níž je zastoupeno 27 členských států EU, přestože mají významný dopad na energetickou bezpečnost zemí.

V prosinci 2019 jako jediná z 27 zemí EU Polsko odmítlo odsouhlasit základ unijní dekarbonizační ideologie, tedy politiku Zelené dohody pro Evropu známou jako Green Deal. Varšava se také postavila proti realizaci této politiky v podobě legislativního balíčku Fit for 55, jehož součástí je také zákaz výroby a prodeje aut produkujících emise po roce 2035. Před dvěma lety vláda ve Varšavě vyzvala k revizi a zrušení systému spekulativních emisních povolenek, které mj. zcela zásadně zdražují elektřinu.

Co na to česká vláda?

Současný předseda vlády ČR Petr Fiala se jako někdejší vůdce opozičních občanských demokratů nechal na kongresu ODS slyšet, že z „Bruselu nikdy nic dobrého nevzešlo“ a ještě na počátku svého premiérování tvrdil, že „zákaz automobilů se spalovacími motory je nepřijatelný“. Ovšem za předsednictví Česka Evropské unii i k úžasu tehdejšího místopředsedy Evropské komise a strážce zelené ideologie EU Franse Timmermanse Česko vše podvoleně a dokonce aktivně odsouhlasilo (když politiku Green Deal za Česko v prosinci 2019 odsouhlasil tehdejší premiér Andrej Babiš).

Zdroj: Neviditelný pes, 7. 9. 2023

Komentář předsedy OSMD:

Začíná být zřejmé, kam vede zelená politika Evropské unie. Ať už se to týká výše zmíněných 3 návrhů, nebo – a to je naše oblast zájmu především – požadavků na minimální energetické standardy budov (MEPS) jako součást balíčku Fit for 55, které bez většího rozmyslu a jakékoliv případové studie požaduje EU po vlastnících budov. Jaký to bude mít dopad a jak to zvýší náklady na bydlení pro běžné obyvatele, to zatím nikdo neřeší. Zcela nereálné jsou také časové limity pro naplnění těchto požadavků (až 40+ % všech evropských budov by mělo být převedeno minimálně do energetické třídy D nejpozději do roku 2033). Jako příklad toho, kam vede takový zaslepený klimatický aktivismus, zmiňme tristní důsledky německé energetické politiky Energiewende, jež způsobila loňský energetický šok, který se obratem promítl do nastartování současnou inflační spirály.

Proto je na čase podpořit tuto iniciativu našich sousedů, kteří se nebáli říct nahlas to, co už je evidentní – Zelená bruselská politika bude mít významné sociálně ekonomické dopady na většinovou společnost.