Pojištění nemovitosti – vašeho zdroje příjmů – díl 7.

Sedmý díl našeho seriálu představuje další z reakcí pojišťoven na modelový případ pojištění bytového domu při pronájmu bytů. Modelový případ: fyzická osoba nepodnikatel vlastní v Praze 2 na Vinohradech (v běžné klidné obytné zóně, mimo povodňovou zónu) bytový čtyřpatrový dům s 10 bytovými jednotkami a jedním nebytovým prostorem (odhadovaná tržní / reprodukční) cena 30 mil. Kč). Pronajímaná plocha má celkem 1000 m².

Slavia pojišťovna a.s. / www.slavia-pojistovna.cz

V každém případě by mělo být uzavřeno pojištění na základní živelní rizika, ke kterým patří požár, výbuch, úder blesku, pád letadla. Tato rizika však nejsou jediná, která bytovému domu hrozí, a tak by bylo vhodné pokrýt si i rizika jako vichřice, tíha sněhu, vodovodní škody. U domu v blízkosti pozemní komunikace se může hodit i riziko “náraz”. U domu mimo povodňové nebezpečí je k úvaze, zda toto riziko pojišťovat, či nikoli. V případě, že nemovitost má např. suterénní prostory, tak riziko tzv. záplavy hrozí např. z přívalového deště nebo prasklého vodovodního řadu různými sklepními okny, anglickými dvorky apod., tedy i v situacích, které nijak nesouvisí s blízkostí nemovitosti k nějakému vodnímu toku.

Vedle živelních rizik hrozí domu i zloději či vandalové anebo nenadálé (nouzové) situace, které dokáží vyřešit asistenční služby dnes již standardně nabízené pojišťovnami.

Samostatnou kapitolou je pak pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou nemovitostí, za kterou by její majitel zodpovídal.

Výše ročního pojistného závisí zejména na tzv. pojistné částce domu, zvoleném rozsahu krytí, míře spoluúčasti, poloze nemovitosti.

Odpověď pojišťovny je doplněna modelovým případem. Výše plnění k modelovým příkladům pojišťovna neuvádí z důvodu, že její stanovení je náročnější a řeší se ve všech případech individuálně dle specifikací každého pojistného případu.

Jaké plnění bude (komu) poskytnuto, když dojde k požáru od hořící svíčky nájemce v bytě, kdy škoda na majetku nájemce je 30 tis. Kč (osobní věci, elektronika), 80 tis. Kč škoda na majetku pronajímatele (podlaha, dveře, vymalování,…) a 40 tis. Kč na majetku souseda nájemníka (vytopený byt od hasičů, vymalování, elektronika)?

V takovémto případě (tedy z pojištění domu uzavřeného jeho majitelem) nebude škoda na majetku nájemce hrazena (zde je potřeba, aby si nájemce uzavřel tzv. pojištění domácnosti). Škoda na takovémto majetku pronajímatele by byla kryta z pojistného nebezpečí “požár” z jeho vlastní pojistky. Vzhledem k zřejmému zavinění tohoto požáru nájemcem (od jeho svíčky) by pojišťovna, která majiteli domu škodu uhradí, pravděpodobně toto plnění regresovala po škůdci, tj. nájemci. Finální břemeno by tedy nesl onen nájemce. Ale aby to bylo složitější – pakliže je dobře pojištěn na svou škodu (odpovědnost z běžného občanského života), tak i škodu způsobenou požárem na majetku pronajímatele může za nájemce uhradit jeho vlastní pojišťovna. Škodu vůči třetím osobám (sousedovi) by opět nesl škůdce, tedy nájemník, resp. jeho pojišťovna ze zmíněné odpovědnosti z běžného občanského života.

Jaké plnění bude poskytnuto, když spadne střešní taška ze střechy a způsobí jiné osobě újmu na zdraví s trvalými následky. (Rekonstrukce střechy proběhla před 10 lety, pád není v důsledku stavebních prací apod.)

Jednoznačně lze odpovědět pouze to, že by nebylo plněno více, než je v pojistné smlouvě sjednaný limit pojistného plnění pro újmy na zdraví (má-li majitel domu takové pojištění sjednáno). Trvalé následky jsou různě závažné, stejně tak např. jejich dopad na osoby blízké poškozenému či jejich dopad na finanční situaci rodiny poškozeného aj. Výši plnění tedy nelze jednoznačně předem predikovat.

Dojde ke krádeži kamery mířící na vchodová vrata a současnému poškození vrat. Celková škoda je 30. tis. Kč. Je rozdíl v plnění, pokud je pachatel nezjištěn a v případě, kdy je pachatel zjištěn?

Zde by se pravděpodobně jednalo o škodu na tzv. stavebních součástech nemovitosti, event. riziko vandalismu. Je-li toto riziko na příslušnou výši v pojistné smlouvě pojištěno, Slavia pojišťovna vyplácí pojistné plnění bez ohledu na to, zda byl, či nebyl pachatel zjištěn.

Jaké plnění bude poskytnuto, když u jednoho z nájemníků vypadne hadička u pračky a voda vytopí spodní byt a společné prostory. Celková škoda je 40. tis. Kč.

Obdobné jako v případě požáru od svíčky v předchozí otázce. Jednalo by se o odpovědnost nájemce z běžného občanského života. Nájemníci by neměli zapomínat si takové pojištění uzavřít (řádově za jednotky stokorun ročně) a nespoléhat, že nějaké pojištění má jistě uzavřené majitel.

Takovéto pojištění nájemníka většinou ani není vázáno na konkrétní adresu pobytu, čili i pro lidi, kteří se stěhují častěji, není administrativně nijak složité toto pojištění mít uzavřené a ono s nimi bude “putovat”, i když se přestěhují. Bez nutnosti nějakého hlášení pojišťovně při přestěhování.

Článek je součástí desetidílného seriálu o pojištění souvisejícího s pronajímáním nemovitosti. Všechny díly budou postupně uveřejňovány v novinkách na webu osmd a následně zde