Vládní boje v Berlíně by mohly vést k tomu, že Německo před závěrečnými jednáními v Bruselu upustí od zásady povinné renovace ve směrnici EU o budovách.

Za tímto účelem Brusel předložil revizi směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD) a zavedl minimální standardy energetické náročnosti (MEPS), aby se renovace 15 % budov s nejhoršími parametry stala povinnou v celém bloku 27 zemí.

S návrhem, který naráží na odpor ze všech stran, to však nevypadá dobře.

Ambice na povinné standardy energetické náročnosti je mezi vládami EU omezená, přičemž koalice 15 zemí vedená Římem a Varšavou se ji snaží zarazit. V opačném táboře se skupina 6 zemí vedená Francií a Německem snaží tuto ambici naplnit.

Evropský parlament podpořil ambiciózní povinné normy pro renovace a přijal postoj, který je považován dokonce za velmi ambiciózní. Aby se text normy stal zákonem, musí jej schválit Parlament a země EU.

Německá vláda je však nyní připravena svou podporu ambiciózním standardům energetické náročnosti stáhnout a místo toho zvolit flexibilnější přístup, sdělily EURACTIVu zdroje z Berlína.

Minulý týden se trojkoalice v Berlíně dohodla na pokračování kontroverzního návrhu na zákaz nových kotlů na fosilní paliva od roku 2024, a to i přes odpor liberální FDP.

Podle zdrojů v Berlíně FDP podpořila zákaz kotlů na fosilní paliva výměnou za opuštění minimálních standardů energetické náročnosti v EPBD.

„Cílem federální vlády v nadcházejících třístranných jednáních je mít předpisy, které jsou blízké životu a nikoho příliš nezatěžují,“ řekl mluvčí vlády EurActivu, aniž by zmínil europoslance.

Mluvčí dodal, že vláda „stále jedná“ o směrnici EU o budovách a uvedla potřebu zajistit, aby se budovy staly klimaticky neutrálními do roku 2050.

Podpora vedoucí strany německé koalice, SPD, však může slábnout. Pozorovatelé tvrdí, že německý kancléř Olaf Scholz již nepodporuje povinné cíle EU v oblasti renovací, protože se obává, že by to znamenalo další finanční zátěž pro německé občany, kteří již byli v posledních letech zasaženi řadou krizí.

Ministryně stavebnictví Klara Geywitzová, blízká Scholzova spojenkyně ve straně SPD, je také opatrná ohledně povinné renovace. „Nemyslím si, že je slučitelné s německou ústavou, aby byla renovace povinná zákonem,“ řekla v březnu.

Daniel Föst, poslanec německého Spolkového sněmu odpovědný za stavební politiku FDP, říká, že „nucená renovace budov je špatná cesta“.

Šéfka Zelených Ricarda Langová pro EURACTIV uvedla, že Berlín svůj boj za ambiciózní stavební normy nevzdá. Upozornila však, že je třeba pečlivě zvážit sociální důsledky.

Prostor pro kompromis?

Vzhledem k tomu, že se Zelení v Berlíně ocitli v politické menšině, může být strana nucena ze svých pozic ustoupit.

Zdroje uvádějí, že namísto přístupu založeného na jedné budově, který navrhuje Evropská komise a podporuje Parlament, nebo přístupu založeného na průměrném fondu budov, který upřednostňují země EU, může být jako kompromis přijat přístup založený na sousedství k povinným renovacím.

Švédsko, které předsedá rotující Radě EU, projevilo malou chuť zahájit třístranná jednání o uzavření směrnice o budovách a její nástupce, Španělsko, také projevuje malou motivaci. V důsledku toho může přijetí zákona ještě nějakou dobu trvat.

Celý článek v originále  ZDE

24.4.2023