Povinnosti odběratele vody týkající se patních vodoměrů aj.

Bytové domy musí plnit řadu požadavků na vodoměrnou soustavu, včetně patního vodoměru. Které povinnosti to jsou na území hlavního města Prahy, upřesňují Městské standardy vodovodů a kanalizací na území hl. m. Prahy (ve znění 9. aktualizace z roku 2025) a Technické požadavky společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK).
„Tyto dokumenty jsou přístupné na www.pvs.cz a www.pvk.cz.,“ upřesňuje Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí PVK.

Které povinnosti ohledně patního vodoměru musí naopak plnit vodárny?
Pokud je „vodárnou“ myšlen provozovatel vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu na území hlavního města Prahy, tak musí plnit povinnosti uvedené v dokumentech uvedených výše. Primárně pak povinnosti vyplývající ze zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, jeho prováděcích předpisů a dalších závazných norem. Další povinnosti provozovatele vyplývají ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, včetně navazujících prováděcích předpisů. Povinnost výměny vodoměru je 5 let u teplé, 6 let u studené vody.

Ověřuje v této době PVK patní vodoměry? Pokud ano, jak často?
Doba platnosti ověření stanoveného měřidla (vodoměru) je upravena vyhláškou č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, v platném znění. Platné znění vyhlášky je účinné ke dni 1.7.2024, k poslední novelizaci této vyhlášky došlo vyhláškou č. 127/2024 Sb.

Musí PVK oznámit majiteli nemovitosti, když vyměňuje patní vodoměr?
Ano. PVK toto realizuje zasláním písemné výzvy ke zpřístupnění vodoměru za účelem např. revizní výměny fakturačního vodoměru.

Co se děje, pokud je patní vodoměr u odběratele používán i po uplynutí platnosti ověření?
Taková situace může vzniknou z mnoha příčin a řešení nelze zevšeobecnit. Tyto případy řešíme individuálně vždy v souladu s platnými právními předpisy.

Jak probíhá kontrola (přezkoušení) patního vodoměru, pokud majitelé bytového domu nacházejí nesrovnalosti a požádají o kontrolu?
Pokud má odběratel pochybnosti o správnosti měření, může zažádat o úřední přezkoušení správnosti vodoměru za podmínek uvedených v § 17 zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění. Toto právo Ize uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě
písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.
Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, vyhláška č. 334/2000 Sb. a vyhláška č. 262/2000 Sb., v platném znění), hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel. Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru, že jeho údaje nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem (viz výše), vodoměr se považuje za nefunkční a náklady spojené s výměnou a přezkoušením hradí provozovatel. Přezkoušení vodoměru se provádí dle Opatření obecné povahy 0111-OOP-C035-14, kterým se stanovují metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla, včetně metod zkoušení při ověřování stanovených měřidel. Stanovení množství dodané vody se provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícího. Došlo-li ke změnám podmínek u odběratele, stanoví se množství odebrané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění.

Kdo to platí a kolik to stojí?
V případě oprávněné reklamace odběratelem hradí náklady provozovatel. Cena za přezkoušení vodoměru závisí na velikosti vodoměru a začíná na částce necelých 5 tis. Kč.

Umožňujete na žádost odběratele přezkoušení vodoměru v místě jeho instalace inspektorem ČMI?
Jedná se o zákonné právo odběratele. S Českým metrologickým institutem (ČMI) spolupracujeme a u tohoto typu přezkoušení vodoměru je vždy přítomen i zaměstnanec PVK. Nedílnou součástí provedeného přezkoušení je i vyjádření PVK k provedení zkoušky a stavu instalace na měřicím místě. Pokud nejsou technické podmínky instalace v souladu s Technickými požadavky společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (viz odpověď na dotaz č. 1), nemusí být taková zkouška vůbec provedena.

Jak postupujete v reklamačním řízení, pokud ČMI zjistí, že vodoměr nesplňuje požadavky a nedostatky jsou uvedeny v Protokolu o zkoušce?
Postupujeme striktně dle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění.

Jak postupujete v reklamačním řízení, pokud
sám odběratel zjistí, že vodoměr nesplňuje
požadavky?
Postup přezkoušení je dán právními předpisy, které neumožňují provedení zkoušky ze strany odběratele.
Pokud má odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, odkazuji na odpověď k dotazu o průběhu kontroly patního vodoměru. Co se týče obecnějších otázek k reklamačnímu řízení, lze odkázat na Reklamační řád PVK, který je přístupný na webových stránkách PVK (www.pvk.cz).

Jak stanovujete finanční kompenzaci, pokud odběratel uspěl se svou reklamací patního vodoměru?
Postupujeme striktně dle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění.

Patní vodoměr je třeba udržovat. Koho je to povinnost a co má dělat?
Povinnost týkající se ochrany fakturačního vodoměru je dána odběrateli dle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, a vyhláškou č. 428/2001 Sb., v platném znění. Za upozornění stojí především ochrana vodoměru před zamrznutím a jiným fyzickým
poškozením.

Můžete uvést nejčastější chyby měření u patních vodoměrů a koho je to zodpovědnost?
Nejčastější chybou měření je zanesení filtru a vlastní měřicí komory vodoměru. Odpovědnost je nutno posuzovat individuálně podle místních okolností.

Pokud se zjistí vady na straně PVK, jaký je další postup a jaký to má dopad na reklamaci odběratele?
Je nutno definovat, o jaké vady se jedná. Vše je třeba řešit individuálně.

S kým může odběratel řešit nevyhovující kvalitu vody (pitné i užitkové) v bytovém domě?
Veškeré konkrétní dotazy je třeba směřovat na [email protected]. PVK odpovídá za kvalitu studené pitné vody ve vodovodu pro veřejnou potřebu, PVK a priori neodpovídá za kvalitu pitné vody a teplé užitkové vody v objektech.

Jak se do vodovodních trubek může dostat špinavá či závadná voda, když ne přímo z vodárny, a plomba na patním vodoměru je neporušená?
Je nutno definovat, co je myšleno „vodovodními trubkami“. Každý takový případ je třeba řešit individuálně. Pokud je vodovodní trubkou myšlena vodovodní přípojka, tedy úsek potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, je vlastníkem tohoto potrubí ve většině případů odběratel; povinnost dodávky vody ze strany provozovatele je v souladu se zákonem splněna vtokem vody z vodovodu pro veřejnou potřebu do vodovodní přípojky.

Poraďte, jak mají správci bytového domu řešit kolísající tlak ve vodovodní soustavě?
Redukčním ventilem v případě vysokého tlaku. Posilovací stanicí tlaku v případě nízkého tlaku. Veškeré konkrétní dotazy je možno směřovat na [email protected].

Pokud vodárna vypne vodu, a pak ji zase pustí, kdo a jak má řešit změněný tlak vody, aby nevzniklo riziko, že bude bojler protékat?
Dle zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, za vnitřní vodovod odpovídá odběratel.

Podle novely zákona 67/2013 o službách, v části Rozhodnutí o neposkytování služeb, se společenstvím vlastníků jednotek a bytovým družstvům umožňuje odstavit od služeb toho uživatele bytu, který po 3 měsíce neplatí zálohy na ně.Týká se toto ustanovení i dodávky vody? Lze v souladu s českou legislativou vůbec někoho odstavit od tekoucí vody (teplé i studené) v bytě?
Přerušit dodávku vody do připojeného bytového domu, nikoliv tedy do jednotlivého bytu, je oprávněn provozovatel vodovodu v případě např. havarijního stavu vnitřních rozvodů a hrozícího rizika vzniku škod. Dále v případě rizika kontaminace vodovodu pro veřejnou potřebu z vnitřních rozvodů nebo jiného zdroje (např. studny). Veškeré důvody, pro které je provozovatel vodovodu oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody, jsou uvedeny v § 9 odst. 5 a 6 zákona č. 274/2001 Sb. Jedním z důvodů je i prodlení odběratele s placením dle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.