Německá vláda přijala zákaz fosilních kotlů od roku 2024

Stalo se tak po měsíčním dohadování o výši státní podpory a po odmítavém postoji zákonodárců FDP, kteří jsou nakloněni podnikatelům.

Jen málo zemí je na fosilním plynu pro vytápění závislejších než Německo. Celkem 30 milionů domácností je vytápěno fosilními palivy. Vzhledem k tomu, že sektor budov je v oblasti opatření na ochranu klimatu velmi opožděný, chce Berlín tímto krokem podpořit přechod na čisté vytápění.

“Nové systémy musí ihned nastartovat změnu v oblasti vytápění”, řekl ve středu (19. dubna) v Berlíně vicekancléř a ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck. Dodal, že jiné země jako “Francie nebo Dánsko, nebo dokonce Finsko a Švédsko” přešly na čisté vytápění mnohem dříve a jsou dále.

Od roku 2024 budou muset nové topné systémy využívat nejméně ze 65 % obnovitelnou energii, což znamená faktický zákaz plynových a olejových topidel. Toto kritérium mohou splnit pouze tepelná čerpadla, která efektivně koncentrují teplo z okolí, spolu s hybridními tepelnými čerpadly se záložním zdrojem na fosilní paliva, dálkovým vytápěním a biomasou.

Německo, čtvrtá největší ekonomika na světě, kde sídlí přední výrobci tepelných čerpadel, je v zavádění této technologie na posledním místě v Evropě.

Otázka vodíku

Kontroverzní bodem zůstává otázka vodíkového vytápění – spalování vodíku pro teplo. Mnoho odborníků to odmítá s odůvodněním, že v současné podobě je tato technologie příliš nákladná, než aby byla proveditelná.

Majitelé domů, kteří chtějí vsadit na vodík, tak mohou učinit za předpokladu, že jejich dodavatel plynu předloží závazný plán zásobování domácností vodíkem od roku 2030. Nicméně s ohledem na to, že zatím nebyla dořešena otázka výroby vodíku za dostupnou cenu, odborníci zpochybňují ochotu energetických společností vystavit se ve větším měřítku takovému právnímu riziku.

Ze stran dodavatelů energií by bylo příliš odvážné slibovat zákazníkům, ať si počkají na cenově dostupný vodík, podotkl Habeck. Nicméně pro průmyslové odběratele nebo v případě podniků na velkovýrobu vodíku je jeho využití pro vytápění proveditelné, dodal.

Berlín se také obává, že pokud se vodík začne využívat pro účely běžného vytápění, kde se dají využít i jiné cesty snižování emisí, nebude ho dost pro sektory, které lze dekarbonizovat pouze s využitím vodíku. Jako je například výroba cementu, uvedla ministryně stavebnictví Klara Geywitzová.

V důsledku tlaku liberálních zákonodárců Německo v novém zákoně uzná vodík vyrobený z fosilních paliv, což se vůbec nelíbí klimaaktivistům. Odborníci a aktivisté varují, že tento produkt, běžně známý jako “modrý” vodík, vyráběný z fosilního plynu, kde se vzniklý uhlík zachycuje a ukládá, přináší klimatu více škody než užitku.

Masivní vládní podpora

Vzhledem k rozhořčení podnikatelsky orientovaných zákonodárců FDP a obavám předních politiků sociálnědemokratické SPD bude zákon obsahovat i cestu, jak náhlou zátěž zmírnit. Tepelná čerpadla jsou sice levná na provoz, ale jejich pořízení je často dražší než pořízení fosilních alternativ.

Základní dotace má činit 30 %. Těm, kteří se rozhodnout přejít na čisté vytápění dříve, pět let před koncem životnosti topného systému, bude poskytnuto dalších 20 %. Občané, kteří se potýkají s finančními problémy, budou mít rovněž nárok na dalších 20 %.

“Pokud nyní podpoříme nákup tepelných čerpadel 30 %, povede to k jejich zlevnění v následujících letech,” poznamenal Geywitz.

Ti, kteří přejdou na plně elektrické tepelné čerpadlo namísto čerpadla se záložním zdrojem na fosilní paliva, získají dalších 10 % podpory. A aby vláda vyrovnala potenciálně vysoké počáteční náklady, chce poskytnout nízkoúročené půjčky až do výše 60 000 eur.

Od roku 2024 chce Německo instalovat 500 000 tepelných čerpadel ročně, oproti přibližně 200 000, které byly dány do provozu v roce 2022.

Příprava na nadcházející střet

Německý parlament musí vládní návrh zákona ještě schválit. Již nyní hrozí odpor ze strany zákonodárců FDP.

“Očekávám, že v rámci parlamentního projednávání budou přijaty nezbytné změny, které rozptýlí obavy ohledně dostupnosti a proveditelnosti, a které zajistí, aby zátěž pro občany byla co nejmenší,” napsal hodinu po přijetí vládního kompromisu na Twitteru šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.

Habeck zase pochválil schopnost vlády se na zákonu jako takovém vůbec dohodnout, vzhledem k zásadním změnám, které přinese. “Je to mimořádný a velký krok,” řekl novinářům.

Celý článek v originále si můžete přečíst zde (EN):

19.4.2023