Zastropování nájemného? Pohroma u německých sousedů

V reakci na protesty občanů týkající se nedostatku dostupného bydlení a zvyšujících se cen nájemného rozhodli v polovině června berlínští senátoři, že na 5 let zmrazí výši nájemného. Kromě toho, že nebude možné nájemné po tuto dobu zvyšovat, bude také stanovena maximální výše nájmu, a nájmy, které tuto hranici překračují, bude nutné snížit. 

Za porušení bude platit pokuta až půl milionu eur.

Návrh zákona se očekává v říjnu, nabýt účinnosti by měl v lednu 2020. Platit ale bude zpětně od 18. června. Moratorium pro zvyšování nájmů se nebude týkat novostaveb při prvním pronájmu a sociální výstavby.

Takovéto snahy ostře kritizují nejen opoziční politici (“návrat k socialismu”), ale i zástupci majitelů bytů:

“Zastropování nájmů povede k tomu, že se bude míň stavět a ještě míň rekonstruovat,“ míní šéf Deutsche Wohnen Michael Zahn.

“Pokud má být strop nájemného zakotven v zákoně, je to známka politického selhání hlavního města,“ prohlásil Andreas Mattner, prezident německé realitní lobby ZIA. 

Developerské společnosti a realitní experti poukazují na to, že by situaci více pomohlo zjednodušení stavebních předpisů.

Zde ovšem lze vidět paralelu s Českou republikou, jak poukazuje místopředseda OSMD Karel Polata, kde “rekordně dlouhá doba stavebního řízení nám zajistila 156. místo vedle Nigeru, Čadu nebo hyperinflací rozvrácené Venezuely.”

Takováto opatření jako v Německu silně připomínají návrat do dob minulých k centrálně plánovanému hospodářství.