Zákon o sociálním bydlení: Pomoc lidem v nouzi, nebo bič pro obce?

9.1.2017 – Předseda OSMD Tomislav Šimeček opět upozorňuje, že hlavním kamenem úrazu navrhovaného zákona o sociálním bydlení je možnost zneužívání systému. Tentokrát pro info.cz

Zákon o sociálním bydlení: Pomoc lidem v nouzi, nebo bič pro obce?

Eliška Kubátová, 9. ledna 2017, www.info.cz 

Plánovaný zákon o sociálním bydlení, který by měla vláda projednat do konce měsíce, v posledních týdnech vyvolává velké pozdvižení. Norma má podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zajistit střechu nad hlavou lidem, kteří nedosáhnou na běžný tržní nájem a končí v ubytovnách nebo na ulici. Rezort Michaely Marksové ale před Vánoci přišel s novým konceptem zákona, který je ale pro některé odborníky nebo obce nepřijatelný. Nevládní organizace zase volají po tom, aby byl odklepnutý co nejdřív.

Zákon o sociálním bydlení měl původně platit od letošního ledna. Mezi politiky však ohledně podoby zákona panují silné rozpory. Proti nové koncepci zákona, kterou vytvořilo ministerstvo práce a sociálních věcí před Vánoci, se naposledy postavila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Podle jejích slov vrací nejnovější verze návrhu Česko zpět „do podmínek reálného socialismu“.

Podle původního návrhu měly sociální byty zajišťovat za finanční podpory státu obce. Poté, co se k zákonu sešlo několik tisíc připomínek, vydal rezort Michaely Marksové před Vánoci jeho další verzi. Obce by se podle ní měly nového systému účastnit pouze dobrovolně, a pokud by zajišťování sociálních bytů odmítly, ke slovu by se dostal státní úřad, který kvůli tomu hodlá MPSV založit. To se ale kritikům nového návrhu nelíbí.

Na byt nemají, na dovolenou ale ano

Proti podobě zákona o sociálním bydlení tak, jak ho navrhuje MPSV, je například náměstek primátora Jihlavy Vratislav Výborný. Uznává sice, že zákon v Česku chybí a čeká se na něj řadu let, proti takovému znění ale „protestuje“.

„Ve vší úctě k úředníkům si nemyslím, že by měli od stolu rozhodovat, kolik město Jihlava potřebuje mít bytů pro sociální bydlení,“ tvrdí Výborný s tím, že to popírá smysl samosprávy. „Úřad by podle nové koncepce řekl: Vy jako město potřebujete byty pro 20 rodin, tak je připravte, nebo dostanete pokutu. To není žádné řešení,“ řekl pro INFO.cz.

Obce by si rodiny měly vybírat samy, například na základě podnětu neziskových organizací, které jsou se sociálně slabými v pravidelném kontaktu a znají je. Mohly by tak pomoct při jejich vytipování. „Je důležité vytvořit systém, který pomůže skutečně potřebným, a nepřehouplo se nám to do situace, kdy se někdo bude tvářit jako sociálně potřebný, protože nemá možnost si pořídit byt, ale neodřekne si dovolenou v Chorvatsku.“

Svaz měst a obcí chválí, že by podle nového návrhu mělo být zapojení do poskytování sociálních bytů pro obce dobrovolné, všechny otazníky však podle mluvčí svazu Štěpánky Filipové nevymizely.

„Nadále platí, že je třeba vyřešit financování sociálního bydlení a také to, aby nedocházelo k situacím, kdy by obec měla přidělit sociální byt občanovi, ke kterému nemá žádný vztah (člověku, který nemá v obci trvalé bydliště),“ řekla redakci s tím, že by v takovém případě bylo potřeba změnit Ústavu tak, aby samosprávám garantovala, že když jim přibudou povinnosti, měly by na to dostat potřebné finanční prostředky.

Tyto obavy potvrzuje také Výborný. „Jestli se sem nastěhuje rodina a my pro ni vytvoříme příznivé sociální podmínky, nechci, aby se sem stěhovali lidé z celé republiky,“ tvrdí. Výběr, komu poskytnout sociální byt, by tak podle něj měl skutečně zůstat na obci.

Nemorální systém

Zneužívání systému je hlavní kámen úrazu také podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR Tomislava Šimečka. „Když si přečtete ten zákon, zjistíte, že pokud dostanou přidělený tento takzvaný sociální byt a přestanou platit nájemné, byt zdevastují nebo budou obtěžovat sousedy, nebude to důvod k výpovědi,“ řekl pro INFO.cz.
Sociální politika by podle něj měla vypadat zcela jinak – lidé, kteří dnes nepracují, musí vědět, že je výhodné legálně pracovat, a až poté jim může stát nebo obce finančně pomoct.

„Hlavní problém je, že zákon vychází z principu poskytnout výrazně vyšší podporu lidem, kteří porušují zákony, což je nemorální. Dnes existuje široká škála lidí, kteří zjistili, že je výhodnější legálně nepracovat, neodvádět daně a sociální a zdravotní pojištění, a místo toho se zapojují do šedé ekonomiky.“

Podpora sociálního bydlení navíc podle Šimečka funguje už od roku 2006, kdy ministerstvo práce zavedlo v rámci zákona o hmotné nouzi doplatek na bydlení, který „se ale interpretuje zcela jinak, než byl myšlený“.

„Bylo to pro lidi, kteří se dostali do těžké situace velice bizarním způsobem, například v důsledku zdravotních potíží nebo úmrtí partnera. Pak se to začalo vyplácet každému, kdo to chtěl,“ tvrdí Šimeček. V oblastech s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ostravsko nebo Ústecko, pak začaly vznikat ubytovny. „Podnikatelé zde skoupili domy a ubytovali tam lidi za státní peníze, kteří zde ale nemohli sehnat práci.“

Na protipólu kritiků navrhovaného zákona stojí některé nevládní organizace. Co nejdříve by měl být přijat například podle Platformy pro sociální bydlení nebo nově založené iniciativy Mít svůj domov. Ta v zákonu vidí jedinou šanci, jak najít bydlení pro téměř 200 tisíc lidí, kteří dnes žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo na ulici. Vyzývají proto vládu, aby normu schválila do konce ledna.

Opírají se při tom o průzkum agentury MEDIAN zrealizovaný pro Platformu pro sociální bydlení, podle kterého si 71 % Čechů myslí, že by měl vzniknout zákon, který stanoví povinnost obcím mít určitý počet sociálních bytů pro lidi v nouzi.