V důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku se uvádí: „Protože nájemce dává složením jistoty pronajímateli k využití vedle své peníze, aniž za to dostává protiplnění, má právo na úrok z jistoty.“ Dále §2254 bod (2) praví, že “nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.” Ohledně výše úroku […]

V důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku se uvádí:

„Protože nájemce dává složením jistoty pronajímateli k využití vedle své peníze, aniž za to dostává protiplnění, má právo na úrok z jistoty.“

Dále §2254 bod (2) praví, že “nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.”
Ohledně výše úroku ale nepanují jednoznačné názory.

Uvedené ustanovení je velmi nešťastně formulované a v praxi vyvolává mnoho otazníků. Zásadním problémem je, že žádný předpis „zákonnou sazbu“ úroku z jistoty nestanoví, resp. doposud nebyl přijat. V úvahu proto připadá použití § 1802 OZ, podle kterého, „mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy“….

Podrobně

Chcete číst dál?

Staňte se naším členem a získejte přístup k celému článku a spoustu dalších výhod!

Ještě nemáte účet? Zaregistrovat se