Mediální reakce na návrh znovuobnovit regulaci nájmů
Ministryně Maláčová vytahuje starou kartu – volá po obnovení regulace nájmů! Koaliční ČSSD ve snaze vyřešit problémy s rostoucími nájmy a nedostatkem volných bytů uvažuje o přistoupení k radikálnímu kroku, a to k opětovnému zavedení regulace nájemného („My se v tuto chvíli velmi seriózně bavíme v sociální demokracii o regulaci nájemného, myslím si, že deregulace nebyl správný krok,“ řekla Právu […]
Ministryně Maláčová vytahuje starou kartu – volá po obnovení regulace nájmů!
Koaliční ČSSD ve snaze vyřešit problémy s rostoucími nájmy a nedostatkem volných bytů uvažuje o přistoupení k radikálnímu kroku, a to k opětovnému zavedení regulace nájemného („My se v tuto chvíli velmi seriózně bavíme v sociální demokracii o regulaci nájemného, myslím si, že deregulace nebyl správný krok,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. – Zdroj: Novinky.cz, 7. 2. 2020).
* * *
Tak a je to znovu tady! Ministryně za ČSSD Jana Maláčová se rozhodla oprášit myšlenku na znovuzavedení státní regulace nájemného. Asi nešlo očekávat nic jiného od strany, která se dlouhodobě pohybuje něco málo nad 5% volební hranicí do parlamentu. Je to už druhý nepovedený pokus z dílny MPSV po návrhu na zavedení koncesovaných živností pro pronajímatele. Tato absurdita, nemající obdoby v celé Evropě, přitom přes rok zaměstnávala hned 3 ministerstva!
OSMD by v této souvislosti rádo připomnělo, jaký devastační dopad měla regulace nájemného (mezi lety 1991 – 2012) na trh s nájemním bydlením v ČR.
Regulace nájemného se po Sametové revoluci týkala zhruba 1,4 milionu nájemních bytů a původně měla být pouze přechodným opatřením souvisejícím s přeměnou centrálně plánovaného hospodářství na tržní. Protáhla se na 20 let. Regulace nájemného vedla k pokračujícímu zastarávání bytového fondu, již tak zdevastovaného po 40 letém období komunistické diktatury. Nedostatek financí bránící obcím řádně pečovat o svůj „zděděný“ bytový fond logicky vedl k masivní vlně privatizace obecních bytů. To je dnes jedním z klíčových důvodů, proč městům chybí byty, s pomocí kterých by mohla řešit situaci domácností s nižším příjmem, a proč města ztratila prakticky jakýkoliv vliv na tvorbu cen na místním nájemním trhu.
Regulace navíc vždy vytváří nedostatek. Regulace nájmů by ještě více demotivovala investory k výstavbě nového bytového fondu. Jako by nestačila již tak zoufalá situace při stavebním řízení! To vše by v důsledku jenom zhoršilo dostupnost nových bytů a ztížilo renovace těch stávajících. Státní diktát nad nájmy má podle ekonomů negativní vliv i na výši státního HDP – což by jistě nerada viděla kolegyně z kabinetu ministryně financí Alena Schillerová. A proč nezmínit i negativní vliv na celý bankovní sektor. Jak by asi zareagovaly banky, které mají rozpůjčovány stovky miliardy v hypotékách, z nichž podle některých odhadů připadá minimálně 35% na klienty, kteří si půjčují na koupi investičního (čti nájemního) bytu?
Regulace nájemného by vedla k znovunastolení situace, kterou Ústavní soud již opakovaně řešil a vždy ji prohlásil za protiústavní!
Poprvé tak učinil již v roce 2000, přesto stát nebyl schopen dalších 7 let adekvátně reagovat. OSMD v roce 2005 proto iniciovalo hromadnou stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Díky tomuto kroku byla vláda donucena v roce 2007 přijmout zákon 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného, díky kterému se mohlo nájemní bydlení pozvolna opět začít rozvíjet.
Je dobré připomenout, že dvacet let protiústavní ekonomické a právní diskriminace majitelů nájemních bytů stát žádným způsobem nekompenzoval! (přičemž v Ústavě ČR (Hlava II., článek 11, bod 2) se praví, že: „nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“). Před Evropským soudem pro lidská práva (ELSP) doposud proběhlo několik kauz statečných jednotlivců, kteří byli ochotni ve své touze dosáhnout spravedlnosti obětovat nemalé úsilí, čas a finance. Toto úsilí se však vyplatilo a vedlo k verdiktu odsuzujícímu Českou republiku, že svým (ne)konáním v oblasti regulace nájemného porušila Úmluvou chráněné vlastnické právo podle článku 1 prvního Dodatkového protokolu Úmluvy. Nemenší význam pak měl i následný nález ESLP, týkající se související otázky spravedlivého odškodnění. V něm se Soud opět postavil na stranu postižených a rozhodl, že náhrada škody, kterou je stát povinen zaplatit stěžovatelům, je určena jako rozdíl mezi v místě a čase regulovanou a tržní cenou!
Občanské sdružení majitelů domů prohlašuje, že opětovné zavedení regulace nájemného by přivedlo stát znovu do rozporu s českou Ústavou i Evropskou úmluvou o lidských právech a zásadně odmítá jakékoli omezování vlastnických práv. Neopakujme chyby z minulosti!
7. 2. 2020
Ing. Milan Krček
místopředseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR, z. s.