Problematika dědictví, část II. Odkaz a dědická smlouva

část II. Odkaz a dědická smlouva

O majetku, resp. jeho části, může zůstavitel rozhodnout tak, že jej někomu odkáže. Odkaz může být platně zřízen pouze pořízením pro případ smrti ve formě dědické smlouvy, závěti či dovětku. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. V případě odkazu jde zjednodušeně o nařízení zůstavitele, aby se určitá věc nebo věci vyňala z  dědictví a dědic ji vydal zůstavitelem určené osobě – odkazovníku.

Odkazovníkem může být fyzická nebo právnická osoba. Dokonce i právnická osoba, která má teprve vzniknout – pokud k tomu dojde do jednoho roku od úmrtí zůstavitele. Odkazovníkem může být i více osob, určených konkrétně či obecně.

Výhodou odkazu je rychlejší vyřízení – odkazovníci nejsou dědici, takže se nebudou účastnit dědického řízení. Odkaz se nabývá smrtí zůstavitele. Pokud je odkázanou věcí nemovitost, vydání věci nahrazuje prohlášení vykonavatele závě