Probíhá testovací provoz portálu ...
osmd

Trvalý pobyt osob, které v domě nebydlí

Dotaz členky:

V domě mám podle výpisu z matriky trvale hlášené lidi, kteří tam již mnoho let nebydlí nebo tam vůbec nikdy nebydleli a nemohu dokázat, že se odstěhovali, protože nemám ukončení nájmu. Dům jsem převzala a na matrice se se mnou odmítají vůbec bavit. Že prý je mojí povinností předložit ukončení nájmu. Obešla jsem všechny nájemníky a nikdo z nich nikdy neslyšel ani nezná lidi, kteří tam jsou hlášení. Co s tím?

Odpověď advokáta:


Problematiku řeší zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.

 

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají místně (územně) příslušné ohlašovny.

Podle § 10 odst. 1 zákona je místem trvalého pobytu adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to pouze v objektu, který je označen číslem popisným, evidenčním nebo orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, Další možností (v případech stanovených zákonem) je uvedení  místa trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo zvláštní matriky.

 

Při ohlášení změny místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 6 zákona) je občan povinen

a) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (přihlašovací tiskopis), který obsahuje údaje o

- jménu, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,

- vlastníku objektu ( jméno, příjmení a adresa fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby)

b) prokázat totožnost občanským průkazem nebo jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou

c) doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu (potvrzení se nevyžaduje, pokud oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny). Za oprávněnou osobu se považuje svéprávná osoba starší 18 let, která je oprávněna užívat objekt nebo jeho vymezenou část (byt nebo obytnou místnost), nebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.

 

Zrušení údaje o místu trvalého pobytu (§ 12 zákona) provede ohlašovna rozhodnutím vydaným ve správním řízení na základě návrhu vlastníka objektu, vymezené části objektu (bytové jednotky) nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c) zákona, a to pouze ve třech možných případech:

a) pokud byl zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů, nepravdivých nebo nesprávně uvedených skutečností

b) pokud byl objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn, zanikl nebo je nezpůsobilý k užívání pro bydlení

c) pokud zaniklo užívací právo občana k objektu/vymezené části objektu a současně občan tento objekt/vymezenou část objektu neužívá

 

Navrhovatel povinen prokázat ohlašovně existenci důvodů pro zrušení údaje o místu TP, tj. že zaniklo užívací právo daného občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a že občan tento objekt nebo jeho vymezenou část neužívá.

Pokud má dotčený občan v objektu svoje osobní věci, není splněna podmínka faktického neužívání objektu, a tedy není splněna zákonem daná podmínka pro zrušení trvalého pobytu.

Jakmile je údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12 zákona), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.

 

Oprávněnou osobou ke zrušení svého trvalého pobytu je také sám dotčený občan, neboť splňuje všechny podmínky stanovené zákonem o evidenci obyvatel.

Z dikce zákona nijak nevyplývá, že by občan nemohl zrušit trvalý pobyt sám sobě, pokud splňuje podmínky dané zákonem o evidenci obyvatel.

Občan tedy musí prokázat, že zaniklo jeho užívací právo k objektu, v němž má trvalé bydliště. V případě, že má v daném objektu svoje osobní věci, není opět splněna podmínka faktického neužívání objektu.

V pozici oprávněné osoby může vystupovat rovněž obec jako vlastník bytového fondů. Formálně tedy obec v samostatné působnosti navrhne („svému“) obecnímu úřadu zrušení údaje o místu trvalého pobytu občana, který jej v přenesené působnosti zruší.

 

Ustanovení § 18 zákona stanoví, že při řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení. Obec musí zahájit správní řízení dle správního řádu a v řízení požadovat prokázání zániku užívacího právo k objektu a současně i skutečnosti, že objekt není fakticky užíván.

 

Vlastníku objektu či bytu je příslušná ohlašovna na místím/obecním úřadu povinna na žádost sdělit jména a data narození osob, které jsou v domě či bytě přihlášeny k trvalému pobytu.

Není pravdivé ani občas viděné tvrzení, že tuto informaci nelze poskytnout vlastníkovi bytové jednotky v domě s více bytovými jednotkami různých majitelů, ale pouze orgánům SV(J). Nelze totiž zaměňovat majitele domu se společenstvím vlastníků bytů v daném domě.

 

I na adresu sídla ohlašovny lze platně doručit písemnost s využitím institutu fikce doručení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 2 As 28/2011) – správní řád nestanoví žádnou výjimku pro doručování na adresu sídla ohlašovny.

V případě místa trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny je zastižení adresáta na příslušné adrese zcela výjimečné, nicméně to nebrání uplatnění fikce doručení, pokud jsou splněny zákonné podmínky, tedy především musí být adresátovi písemnosti na adrese ohlašovny zanechána výzva,

aby si uloženou písemnost vyzvedl, a poučení o právních následcích jejího nevyzvednutí (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2009, sp. zn. 5 Afs 113/2008).

Také Ústavní soud zastává názor, že ve vztahu k doručování „není principiálně významné, zda se adresát písemnosti na adrese trvalého pobytu (platí i pro adresu pro doručování) skutečně zdržuje, či nikoliv“ (usnesení sp. zn. II. ÚS 2317/10 ze dne 30. 9. 2010).

 

Ministerstvo vnitra dlouhodobě připravuje zcela nový zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech (zákon o evidenci obyvatel), jehož účinnost se původně předpokládala na rok 2018, ale dosud nebyl ani předán do legislativního procesu.

V rámci chystané úpravy dojde ke změně evidenčního charakteru, na kterém je zákon v současné době založen, jelikož praxe ukázala nedostatečnost v tomto pojetí vzhledem k důsledkům, jež jsou s evidencí obyvatel spjaty.

V současnosti je běžnou praxí mít hlášen trvalý pobyt na místě odlišném od místa bydliště, kde se občan reálně zdržuje a vyřizuje si své záležitosti. Tento nesoulad nese problémy při rozdělování státních příspěvků na činnost veřejné správy i obtíže s úkony veřejné správy vůči konkrétním fyzickým osobám.

Určování místní příslušnosti správních úřadů je zásadní pro finanční úřady, pro určení obecného soudu žalovaného, pro činnost exekutorů, atd.

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 9/2007

„Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem.

Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je pak také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.“

 

Novela č. 456/2016 Sb. vnesla do zákona o evidenci obyvatel důležitou změnu, kterou ocení mj. i pronajímatelé při jednání s novými zájemci o nájem bytu:

Trvalý pobyt na adrese sídla ohlašovny nebo na adrese sídla zvláštní matriky je nově označen dovětkem „adresa úřadu“ u těch občanů, kteří byli doposud evidováni s trvalým pobytem na adrese sídla ohlašovny nebo na adrese sídla zvláštní matriky.

Subjekty oprávněné k využívání údaje o trvalém pobytu tak získají informaci, že se jedná o občana, který má tzv. úřední adresu (ať již z jakýchkoliv důvodů).

 

Závěr:

Místo trvalého pobytu samo o sobě nezakládá žádná práva ani povinnosti a jde pouze o evidenční údaj. Nový vlastník nemovitosti má jednoznačně právo požádat o zrušení místa trvalého pobytu fyzických osob, jejichž užívací právo k nemovitosti v minulosti zaniklo a v domě se nevyskytují, ani zde nemají uloženy své věci.

Zákon o evidenci obyvatel v §12 odst. 1 písm. c)  uvádí, že ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu na žádost vlastníka nebo oprávněné osoby v případě, kdy zaniklo užívací právo občana k objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a občan neužívá tento objekt.

Obě tyto podmínky ovšem musejí být splněny současně. V kladném případě obecní úřad rozhodne (ve správním řízení) o zrušení údaje o místě trvalého pobytu a dotčené fyzické osoby budou přihlášeny (přehlášeny) na adresu ohlašovny.

Zánik (resp. neexistenci) užívacího práva lze prokázat doložením platných nájemních smluv na všechny byty v domě, v nichž nebudou uvedeny osoby, které v objektu dávno nebydlí. V pochybnostech lze využít i svědectví resp. čestná prohlášení stávajících nájemců.

Jako důkaz může sloužit i pravomocné soudní rozhodnutí o vystěhování, pokud je k dispozici.

 

Připomínám, že přihlášení k trvalému pobytu na adresu třetí osoby bez jejího vědomí, na základě předložení zfalšovaného dokladu o oprávněnosti užívání bytu, resp. jiného falešného dokladu,

je přestupkem úmyslného uvedení nesprávného údaje správnímu orgánu za účelem získání neoprávněné výhody dle § 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

 

V řízení obvykle není nařizováno ústní jednání ani prováděno další dokazování, prokázat splnění podmínek pro zrušení údaje o trvalém pobytu je povinen žadatel, na němž leží břemeno důkazní povinnosti.

Správní orgán zpravidla vyrozumí osobu, jíž se návrh týká, o zahájení řízení (u osoby neznámého pobytu zveřejněním na úřední desce).

Následně správní orgán vydá rozhodnutí, které se doručuje oběma účastníkům řízení. Do právní moci rozhodnutí platí stávající adresa trvalého pobytu dotčené osoby, kam lze doručovat a kde lze uplatnit fikci doručení.

V souladu s principy dobré správy lze však souběžně doručovat i na místo, kde se daná osoba nachází ( do věznice, léčebny…), aby její procesní práva nebyla pouze fiktivní.


JUDr. Jiří Odehnal, advokát v Brně a člen OSMD

9. 7. 2019

Kalendář událostí


 

Redakční systém

www.flexisite.cz

Webdesign FlexiSystems s.r.o.