Praha, 9. 4. 2009 – Díky oddálení deregulace nájemného budou kráceny veřejné rozpočty obcí v České republice o 5-6 miliard korun. V případě kladného rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, ve věci přiznání náhrady škod majitelům nemovitostí, se výše škod odhadují na 20 miliard korun ročně. Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR má na tuto patovou situaci řešení.
Nájemníci a pronajímatelé se shodují v jednom bodě: stát neví kudy kam. Zatímco nájemníci rozvolnění zvyšování nájemného vítají, majitelé proti němu protestují. Argumentují tím, že peníze, které jim nájemníci platí, vystačí pouze na pokrytý nákladů na bydlení. Už vůbec se nedostává na úpravy a údržbu domů. „V odložení deregulace vidíme jenom neschopnost vlády vyřešit problém sociálně potřebných. Dávky pro sociálně slabé byly konstruovány jenom na úroveň regulovaného nájemného," říká RNDr. Tomislav Šimeček, předseda OSMD.
Průměrná výše regulovaného nájemného v Evropě je cca 6,3 procenta z tržní ceny pronajímané nemovitosti ročně. Zákon 107/2006 Sb. počítá pro první fázi deregulace pouze s 5 procenty, navíc z ceny jen starších bytů, které nebyly rekonstruovány. Nikoliv tedy ze skutečné ceny pronajatých bytů.
ESLP trvá na kompenzaci ve výši rozdílu mezi regulovaným a místně obvyklým nájemným zahrnujícím i přiměřený výnos ze zapůjčeného majetku po celou dobu, po kterou byla a bude regulace uplatňována. Výše této škody odhadla společnost Patria Finance na cca 20 mld. Kč ročně v celém sektoru regulovaného nájemného v ČR.
“Kromě těchto velkých škod, které bude třeba platit teprve po rozhodnutí ESLP, jsou zde ale také významné škody, které zpomalení deregulace způsobí ihned. Veřejné rozpočty obcí budou kráceny za dva roky zpomalení deregulace o cca 5-6 mld. Kč a stejný obnos bude vyčíslen i škodami v soukromém sektoru,” dodává Tomislav Šimeček.
Do té doby, než nájemné dosáhne v průběhu druhé fáze deregulace s pomocí soudů místně obvyklé výše, bude regulace zvyšovat nezaměstnanost omezením mobility pracovních sil. Rovněž působí větší škody než ušetřené výdaje na sociálních dávkách na nájemném.
“Celý návrh je ukázkou bezradnosti autorů i vlády problém řešit. Proto jej pouze odsouvají. Přitom jde o problém vážný, díky němuž významná, i když zatím ne veliká skupina domácností, náhle není schopna své bydlení platit. Domácnostem v nezaviněné nouzi je třeba pomoci lépe konstruovanými dočasnými adresnými dávkami z prostředků státu po dobu, než si zlepší své sociální postavení, nebo než přizpůsobí své bydlení svým příjmovým možnostem,” říká rozhořčeně Tomislav Šimeček.
“Pracujeme na zákonu o sociálním bydlení formou adresných dávek. V polovině roku bude předložen do parlamentu k projednání. Finanční náklady takového řešení budou podstatně nižší než škody, které by prodloužení deregulace pomocí zákona 107/2006 Sb. způsobilo,” dodává Šimeček.