Zákon o realitních zprostředkovatelích

V rámci sledování nové legislativy a možnosti připomínkovat návrhy nových zákonů se OSMD vyjádřilo k novému zákonu o realitních zprostředkovatelích. Činnost realitních zprostředkovatelů se bezprostředně dotýká všech majitelů nemovitostí ať již při nákupu či prodeji nebo během správy pronajímání své nemovitosti.

Z připomínek k zákonu:

• Vymezení činnosti realitních zprostředkovatelů
  Doporučujeme uvést další upřesnění, zda pod činnost spadá např. směna nemovitosti, vyřízení zapsání či zrušení zástavy.
• Realitní zprostředkování bez inzerce
  Ujednání „.. se nevztahuje na poskytování reklamních či inzertních služeb umožňujících zveřejnění nabídky či poptávky…“ podle našeho názoru způsobí „dvoufázové“ uzavírání smluv a činnost „tipařů“, kteří nebudou podle zákona realitními zprostředkovateli. Dá se předpokládat, že zprostředkování bude předcházet smlouva o inzerci a v závislosti na jejím úspěchu (předání kontaktů z inzerce) pak například jednodenní zprostředkovatelská smlouva.
• Osvědčení odborné způsobilosti a registrace
  Není zcela jasné, zda bude osvědčení odborné způsobilosti zprostředkovatelům vydáváno na dobu neurčitou. Pokud tomu tak je, pak se bude hromadit počet registrovaných zprostředkovatelů a bude v budoucnu znesnadněna kontrolní činnost – nadměrným počtem neaktivních zprostředkovatelů. Doporučujeme podmínky upravit na časové omezení registrace k činnosti u MMR.
• Vzdělání
  Odborná způsobilost je koncipována jako vstupní jednorázová podmínka bez potřeby dalšího profesního vzdělávání. V nejjednodušším podání stačí podle zákona vzdělání „střední bez maturity + 5 let praxe“.
• Praxe
  U podmínky praxe není podrobně specifikováno, kdy má být praxe splněna (např. praxe před 20 lety?) a s jakou intenzitou měla v období být činnost vykonávána. Zda musí jít o hlavní činnost na plný úvazek s odvodem pojistného, nebo bude uznávána i občasná činnost. Z tohoto pohledu jsou podmínky praxe zcela nadbytečné.
• Úschova peněz a listin
  Výslovné taxativní vymezení použití vždy „banka, notář či advokát“ je u realitních obchodů velmi omezující. Mělo by jít řešit odděleným bankovním účtem zprostředkovatele, který by nebyl jeho obchodním majetkem.
• Odpovědnost za informace
  Není zřejmá odpovědnost za informace u nabídky mezi nabízejícím a zprostředkovatelem (o nemovitosti – při nabídce, nebo o bonitě zájemce při poptávce.
  To velmi důležité u pronájmu nemovitosti.
• Transparentnost registru zprostředkovatelů
  V zákoně není podrobně řešen veřejně přístupný registr realitních zprostředkovatelů. Jde však o zcela klíčovou otázku pro transparentnost a naplnění ducha celého zákona.
• Zvýšená administrativa ministerstva 2,91 mil. Kč / 1. rok
  Administrativní zvládnutí zapsání 100 000 zprostředkovatelů se nám jeví jako zcela nereálné. S tím souvisí podhodnocení nákladů na aplikaci nového zákona.
• Režie ministerstva 1,6 mil. / rok
  Zdá se, že jsou podceněné také režijní náklady administrativy, kdy nevychází kalkulace ani na 1 úředníka + cestovné a materiální výdaje na kontrolu a dohled celé ČR / 100 000 zprostředkovatelů(?)        

Je tedy otázkou, jakou činnost má vlastně realitní zprostředkovatel vykonávat a nést za ni odpovědnost: reklamní činnost – zjištění potřeb nabízejícího – zjištění potřeb poptávajícího – zprostředkování kontaktu a vyjednání podmínek obchodu – kontrola bonity a zajištění financování – uzavření smluv – … ?!

/květen 2016/