Dne 30.1.2018 vydal Ústavní soud svůj nález IV. ÚS 2326/16. o stanovení výše odškodnění za regulaci nájemného v letech 2005 – 2006, dotyčnému stěžovateli přiznal náhradu škody stanovenou výpočtem rozdílu mezi nájemným obvyklým (tržním) a nájemným regulovaným. Ústavní soud v tomto rozhodnutí zohlednil loňský rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek Čapský a Jeschkeová proti […]


Dne 30.1.2018 vydal Ústavní soud svůj nález IV. ÚS 2326/16. o stanovení výše odškodnění za regulaci nájemného v letech 2005 – 2006, dotyčnému stěžovateli přiznal náhradu škody stanovenou výpočtem rozdílu mezi nájemným obvyklým (tržním) a nájemným regulovaným.

Ústavní soud v tomto rozhodnutí zohlednil loňský rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek Čapský a Jeschkeová proti České republice – č. 25784/09 a 36002/09, a Heldenburg proti České republice – č. 65546/09), v němž byla jasně vyřčena povinnost státu odškodnit oběti regulace nájemného ve výši rozdílu mezi tržním a regulovaným nájemným.

ÚS uznal, že zásah do majetkových práv stěžovatele představuje porušení čl. 11 odst. 1 Listiny, resp. čl. 1 Dodatkového protokolu a zkonstatoval, že obecné soudy “jsou povinny při rozhodování o výši náhrady za omezení vlastnického práva regulací nájemného v období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2006 vycházet jako z primárního kritéria z rozdílu mezi obvyklým (tržním) nájemným v daném místě a daném čase a nájemným, kterého mohl dle právní úpravy vlastník dosahovat či kterého skutečně dosahoval.”

Upřesňujeme, že se jedná o případy těch pronajímatelů, jejichž spor se státem stále probíhá, nikoliv všech, kteří byli regulací nájemného dotčeni.

O tématu hovoří předseda OSMD doktor Šimeček v České televizi – zde

Také místopředseda Karel Polata se k této problematice vyjadřuje – zde