Probíhá testovací provoz portálu ...

Historie regulace nájemného

Vznik regulace nájemného v českých zemích
Regulace nájemného v našich končinách sahá do doby první světové války, kdy ještě rakousko-uherská vláda zavedla v roce 1917 zmrazení nájemného zejména pro rodiny vojáků a s ohledem na nízké příjmy v době války. Téměř kompletní deregulace proběhla za první republiky u všech nájemníků podle jejich příjmů a u všech bytů větších než 1+1. Za Protektorátu byla regulace opět zavedena a po roce 1948 vychází z komunistické doktríny orientované na likvidaci soukromého vlastnictví nájemních domů. V roce 1991 vydalo Ministerstvo financí nový předpis regulující stávající nájemní vztahy.
Regulace nájemních vztahů ani omezení výše nájemného se netýkalo nové výstavby a od roku 1995 také nově vzniklých nájemních vztahů.
Regulaci nájemních vztahů a zejména ceny, tj. nájemného, připouští naše Ústava přitom pouze dočasně a v případě náhlé nepředvídané kalamitní ekonomické situace. Místo několikaleté pozvolné deregulace se regulace protáhla na více než 20 let a její důsledky pociťujeme a budeme pociťovat ještě dlouho.

Co je regulované nájemné
Regulace nájemného je stanovení nebo přímé usměrňování ceny (nájemného) státními orgány, zavedené původně za účelem ochrany finančně slabších občanů či rodin.

Regulace nájemného po roce 1989

  • Přechod na tržní ekonomiku
    V zemi se po politických událostech roku 1989 uvolnily ceny, bylo možné podnikat a vznikala tržní ekonomika.
    Po roce 1991 v souvislosti s vracením bytového fondu původním vlastníkům vydalo Ministerstvo financí nový předpis regulující stávající nájemní vztahy. 
    Regulované nájemné se týkalo všech nájemních bytů, kterých bylo přibližně 1,5 milionu. Nikdo z uživatelů těchto bytů neměl platnou, svobodně uzavřenou smlouvu s pronajímatelem. 
    Původním záměrem regulace bydlení bylo poskytnutí dostatečného přechodného období pro přizpůsobení nájemníků novému stavu, pozvolný nárůst nájemného na úroveň výše tržního nájemného a vytvoření mechanismů pro ochranu sociálně slabších obyvatel. Například v sousední bývalé Německé demokratické republice úplná deregulace na úroveň tržního nájemného proběhla během sedmi let. 

Regulace nájemného
Regulace nájemného bydlení v českém pojetí spočívala v kombinaci omezení výše maximálního možného požadovaného nájemného a v existenci nevypověditelného nájemního vztahu - možnost podání výpovědi z nájmu měl pouze nájemce. Pronajímatel mohl požadovat výpověď pouze z taxativně uvedených důvodů (§ 711 tehdy platného občanského zákoníku) a o této výpovědi vždy rozhodovaly soudy, které byly v celých 90. letech velmi pronájemnicky naladěny. Pokud chtěl pronajímatel ve svém domě bydlet, musel obstarat (většinou koupit) regulovanému nájemníkovi jiný "rovnocenný" byt. O rovnocennosti nabízeného náhradního bytu rozhodoval nájemník, v případě jeho nesouhlasu se stěhováním pak soud. 

Další specifikou v Čechách byla zákonná možnost „výměny bytu“, která s regulací nájemného souvisela a byla mnohými nájemníky zneužívána. Nájemce bytu s regulovaným nájemným se mohl s jiným občanem dohodnout a bez souhlasu skutečného vlastníka byt „vyměnit“. Většinou se jednalo o výměny fiktivní. Kdo potřeboval bydlet, regulovanému nájemníkovi (který měl svoje bydlení vyřešeno a byt s levným = regulovaným nájemným sám nepotřeboval) zaplatil za jeho „dekret“ a nastěhoval se místo něj. Částky se pohybovaly ve statisících korun. Někdy také svému regulovanému nájemníkovi platil majitel bytu – za to, že byt opustí, aby ho majitel mohl opravit, modernizovat a pronajmout za smluvní nájemné. Toto statisícové tzv. odstupné bylo v zákoně o daních z příjmů dokonce státním aparátem legalizováno jako nezdanitelný příjem nájemníka, pokud je použil „pro své bydlení“. 

  • Restituce po roce 1991
    Část bytového fondu (cca 400 000 bytů), který byl za komunistické vlády jejich majitelům vyvlastněna, byla během několika let navrácena v rámci restitucí původním majitelům, ale s věcným břemenem regulovaných nájemníků, se zanedbanou údržbou a s příslibem rychlé postupné deregulace. Změna vlastníka nemovitosti neměla vliv na regulovaný nájemní vztah.

  • Rozdíl výše tržního a regulovaného nájemného
    Regulace nájemného měla vliv také na výši tržního nájemného v ostatních neregulovaných nájemních vztazích. Regulace se netýkala nové výstavby a od roku 1995 také ani nově vzniklých nájemních vztahů. Legálně bylo do té doby možné pronajmout byt za smluvní nájemné pouze cizincům. 
    Od poloviny roku 1995 bylo v Čechách možno pronajímat i českým občanům uvolněné byty za smluvní nájemné, které mnohonásobně překračovalo nájemné regulované, protože „volných“ bytů bylo velice málo. Existencí regulace tak byli poškozeni i „tržně“ bydlící nájemníci. 

  • Přizpůsobování výše regulovaného nájemného tržní úrovni 
    Výše regulovaného nájemného pomalu postupně vzrůstala ze symbolické částky 2,60 Kč/m2/měsíc pomocí vyhlášky 176/1993 Sb. až na nejvyšší možnou úroveň 37,07 Kč/m2/měsíc za byt I. kategorie v Praze v roce 2003. O tom, o kolik bude možné zvýšit v městských i soukromých bytech regulované nájemné, rozhodovaly dva koeficienty růstu: jeden určili každoročně úředníci ministerstva financí, druhý obce. V roce 1997 využila úřednická vláda E. Tošovského faktu, že bude ve funkci pouze do příštích voleb, a zvýšila nájemné o 100 %. 

  • 1998 – valorizace místo deregulace 
    Od roku 1998 do roku 2002 bylo možno zvýšit regulované nájemné o inflaci cen stavebních prací, takže nešlo o skutečnou deregulaci, ale jen o valorizaci (stejně jako se např. valorizují důchody). Reálná hodnota nájemného tím od roku 1998 – 2002 zůstávala na stejné úrovni. 
    Od roku 2003 (po 3. nálezu Ústavního soudu) se reálné nájemné snižovalo, protože neexistoval předpis, kterým by bylo možné nájemné jednostranně zvýšit. 

Města a obce
Mnohá města a obce řešila problém se zanedbanou údržbou a nedostatečným nájemným tím, že své domy prodávala výrazně pod cenou současným nájemníkům, jen aby nemusela financovat opravy konkrétních domů z peněz, která dostala k financování potřeb všech obyvatel obce. 

  • 2000 - přetahování mezi Vládou a Ústavním soudem
    OSMD iniciovalo text stížnosti k Ústavnímu soudu, kterou vypracoval s vydatnou pomocí OSMD brněnský právník JUDr. Roman Vaněk. Představitelé OSMD osobně oslovili všechny tehdejší senátory Senátu. 14 senátorů stížnost podepsalo a podalo k Ústavnímu soudu. 
    Ústavní soud 21.6.2000 dal pronajímatelům za pravdu 
    Ústavní soud prohlásil regulované nájemné za neúnosně nízké a regulační vyhlášku 176/1993 Sb. dne 21.6. 2000 prohlásil za protiústavní. Ústavní soud tehdy regulační vyhlášku zrušil až k datu 31.12.2001 a poskytl Vládě 18 měsíců na řešení situace.

  • Tři protiústavní kulišárny
    Vláda však nález Ústavního soudu ignorovala a nepřijala žádný ústavně konformní předpis, který by nájemné dereguloval. 
    28. listopadu 2001 (jeden měsíc před skončením platnosti vyhlášky 176/1993 Sb.) přijala Výměr MF č. 1/2002, kterým de facto tuto vyhlášku "opsala", tím i výši regulovaného nájemného. OSMD požádalo své členy, aby napsali své námitky proti tomuto Výměru ombudsmanovi. Tomu se sešlo cca 500 dopisů, na které musel reagovat, a proto 4. března 2002 navrhl Ústavnímu soudu zrušení tohoto výměru, spolu s některými senátory.
    Ústavní soud měl tuto situaci řešit 20. listopadu 2002, ale 5 dní před tímto datem Ministerstvo financí samo v tichosti zrušilo Výměr 1/2002 Sb. týkající se regulace nájemného a ihned vydalo Výměr 6/2002 s identickým textem, domnívajíc se, že ÚS přelstilo.
    /Náměstek ministra financí Šulc se výrokem o vědomě provedené „kulišárně“ proneseném v České televizi v listopadu 2002 nesmazatelně zapsal do historie protiústavní regulace nájemného.
     
    Ústavní soud se však nenechal napálit a 18.12.2002 zrušil i tento výměr. 

  • Jeden den a regulované nájemné je povýšeno na úroveň živelné katastrofy
    Hned následující den od výroku Ústavního soudu, tedy 19.12.2002, Vláda pod záminkou časové tísně přijala cenové moratorium na nájemné, které další den (!!!) vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 567/2002 Sb., čímž nabylo účinnosti. Cenové moratorium Vlády /jde o časově omezený zákaz zvyšování cen - je krajní opatření, v normálních státech vyhlašované zcela výjimečně při živelných katastrofách nebo válečném stavu/ mělo platit 3 měsíce, tedy do 20. března 2003, ale bylo možné očekávat, že bude poté prodlouženo. Za porušení tohoto moratoria (tzn. za pokus o zvýšení regulovaného nájemného) hrozila sankce až jeden milion Kč. 

  • Ústavní soud se 19.3.2003 potřetí postavil na stranu pronajímatelů
    OSMD opět iniciovalo aktivitu 25 senátorů, kteří žádali zrušení tohoto cenového moratoria. Ústavní soud jim dal již potřetí za pravdu a toto moratorium zrušil. 
    Souhrnně lze tedy říci, že o pokračování regulace nájemného nerozhodovali poslanci ani senátoři, ale pouze vláda ČR, resp. úředníci MF ČR. 

  • Březen 2003 - regulace je zrušena, ale ceny se nesmí zvýšit
    Po 20. březnu 2003 nebylo možné regulované nájemné zvyšovat, protože stále platil občanský zákoník, v němž bylo stanoveno, že pronajímatel je oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jen podle „zvláštního právního předpisu“, který však neexistoval. Vzniklo tak jakési právní vakuum, reálná hodnota nájemného se díky inflaci snižovala (inflace v roce 2004 byla 2,8, v dalším roce 1,9, v roce 2006 2,5 %). 

  • 2005 - hromadná žaloba členů OSMD u Evropskému soudu pro lidská práva
    Na Českou republiku bylo podáno různými subjekty několik žalob u ESPL. (Více informací k tomuto tématu najdete na samostatné stránce.

  • 2006 – přijetí „deregulačního zákona“
    Teprve pod hrozbou stížnosti několika tisíc poškozených pronajímatelů, skupiny senátorů a OSMD u Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku Vláda přijala deregulační zákon 107/2006 Sb., který umožnil pronajímatelům jednostranně zvyšovat nájemné až na hodnoty tzv. cílového nájemného, které byly odvozeny ze skutečných kupních cen bytů a domů. Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) bylo na základě skutečných prodejních cen bytů stanoveno tzv. cílové nájemné, jehož výše mělo nájemné pomocí deregulace dosáhnout na konci tohoto procesu. Prakticky to znamenalo, že pronajímatel si mohl každý rok zvýšit nájemné o určitou částku vypočítanou dle vzorce (uvedeného na stránkách MMR). 

  • Uvolnění regulovaných cen v letech 2007 – 2012
    Proces deregulace měl původně trvat od 1. ledna 2007 do 31.12.2010, ale v Praze, Brně a větších krajských městech byl prodloužen o další dva roky. V zásadě lze říci, že ve velké části bytového fondu bylo do konce roku 2012 dosaženo tržního nájemného, zejména u bytů s větší podlahovou plochou. 

  • 2012 - přijat nový Občanský zákoník 
    Přijetím nového Občanského zákoníku je od roku 2014 také i v ostatních směrech narovnán nájemní vztah pronajímatele a nájemce. Trh s bydlením není zásadně deformován ze strany státních a politických vlivů. Sjednávání nájemného v souladu s § 2249 nového Občanského zákoníku je sjednáváno oboustranně svobodně. 
    Více informací o dopadech nového zákona naleznete v Členské zóně v části „Právní problematika“.


TÉMATA PRO PRONAJÍMATELE STÁLE AKTUALIZOVANÁ V ČLENSKÉ ZÓNĚ:

Jaké informace je možné požadovat od zájemce o pronájem a jaké nikoli? • Vznik nájemního vztahu a přechodná ustanovení nového občanského zákoníku, uzavírání nových smluv podle nového občanského zákoníku, stručně o nájmu nebytových prostor, právní účinky předsmluvního jednání, náležitosti nájemní smlouvy, ustanovení o společném nájmu • Práva a povinnosti pronajímatele a nájemce • Výhody smlouvy na dobu určitou, úrok z prodlení, předání bytu, způsobilost bytu k nastěhování a obývání • Vzor nájemní smlouvy na byt • Uzavírání smluv se spolubydlícími • Doručování fyzickým osobám na adresu ohlašovny, fikce doručeníPostup pro případ neplacení nájemného nájemcemVzor výstrahy  • Vzor výpovědi nájmu bytu bez výpovědní dobyVzor uznání dluhu v případě nezaplaceného nájemnéhoPřechod nájmu bytu v případě smrti nájemce, zánik uplynutím doby nájmu, skončení nájmu výpovědí, vymezení výpovědních důvodů, hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu bytu, předání bytu po skončení nájmu, stav, v jakém má být byt předánVzor předávacího protokoluPostavení pronajímatele při úmrtí nájemceJak předejít demontáži elektroměrů a plynoměrů distributorem energií • Prohlídky a čištění plynových spotřebičůVzor domovního řáduJaké televizní a rozhlasové poplatky se platí při individuálním pronájmu bytu • Problematika nových smluv s vodárnamiPřehled pravidelných revizí a kontrol vyhrazených zařízení • ... 

... a další aktualizované informace pro pronajímatele v informačním servisu OSMD


Kalendář událostí

Krymská 43, Vršovice, Praha, Česko

Nebytové prostory, 3, 53 m2, 203 Kč/m2/měsíc

10 800 Kč/měsíc

Více

Slezská 15, Praha-Praha 2, Česko

Nebytové prostory, 6, 92 m2, 433 Kč/m2/měsíc

39 900 Kč/měsíc

Více

U Lužického semináře 38/109, Malá Strana, Praha, Česko

Byt, 3+kk, 92 m2, 380 Kč/m2/měsíc

35 000 Kč/měsíc

Více

U Lužického semináře 38/109, Malá Strana, Praha, Česko

Byt, 2+1, 63 m2, 317 Kč/m2/měsíc

19 999 Kč/měsíc

Více

Újezd 5, Malá Strana, Česko

Nebytové prostory, atypicky, 261 m2, 114 Kč/m2/měsíc

30 000 Kč/měsíc

Více

Školská 690, Nové Město, Praha, Česko

Byt, 2+1, 75 m2, 293 Kč/m2/měsíc

22 000 Kč/měsíc

Více

Pod Děvínem 2440, Praha 5, Czechia

Byt, 1+1, 72 m2, 194 Kč/m2/měsíc

14 000 Kč/měsíc

Více

Budečská 33, Praha 2, Česko

Nebytové prostory, 1, 41 m2, 242 Kč/m2/měsíc

9 950 Kč/měsíc

Více

Vinohradská 48, Praha, Česko

Kancelář, 1, 21 m2, 433 Kč/m2/měsíc

9 111 Kč/měsíc

Více

Redakční systém

www.flexisite.cz

Webdesign FlexiSystems s.r.o.