Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 26. července 2007 sp. zn. II. ÚS 361/06 ve věci ústavní stížnosti Ing. F. K. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006 č. j. 19 Co 8/2006-38, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti vedlejší účastnici J. M. v části týkající se doplatku nájemného.

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006 č. j. 19 Co 8/2006-38 se zrušuje.
 

Odůvodnění

Jak Ústavní soud uvedl ve svém nálezu ze dne 6. 4. 2006 sp. zn. I. ÚS 489/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 80), není přípustné, aby soud odmítl rozhodnutí z důvodu "mlčení, nejasnosti či nedostatečnosti zákona"; takový případ by byl odmítnutím spravedlnosti - denegatio iustitiae. Ústavní soud má v souladu s citovaným nálezem pléna sp. zn. Pl. ÚS 20/05 za to, že obecné soudy mají za přispění principů obsažených v myšlenkových konstrukcích tvořících nosné rozhodovací důvody dosavadní judikatury Ústavního soudu dostatek platné právní úpravy, aby rozhodly a poskytly ochranu základním právům účastníků, kteří před ně přinesli svůj spor. Obecné soudy tak musí rozhodnout o zvýšení nájemného, a to v závislosti na místních podmínkách tak, aby nedocházelo k diskriminaci, což je však otázkou jednoduchého práva, a tedy plně v jejich kompetenci. Je přitom nutno se vyvarovat libovůle; rozhodnutí se musí zakládat na racionální argumentaci a důkladném uvážení všech okolností případu, použití přirozených zásad a zvyklostí občanského života, závěrů právní nauky a ustálené ústavně konformní soudní praxe. Ústavní soud podotýká, že tento postup je ústavně konformní do doby účinnosti platné právní úpravy, řešící od 1. 1. 2007 právní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem.