Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů - ze dne 17. května 2007 sp. zn. I. ÚS 391/05 ve věci ústavní stížnosti Flamy investment, spol. s r. o., proti rozsudkům Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 31. 3. 2005 č. j. 23 Co 410/2004-103 a Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 6. 2004 č. j. 10 C 155/2003-68, vydaným ve věci stanovení výše nájemného placeného vedlejší účastnicí J. K., spojené s návrhem na zrušení části ustanovení § 671 odst. 1 občanského zákoníku.
I. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 6. 2004 č. j. 10 C 155/2003-68 a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 31. 3. 2005 č. j. 23 Co 410/2004-103 došlo k porušení základního práva stěžovatelky zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudky Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 6. 2004 č. j. 10 C 155/2003-68 a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 31. 3. 2005 č. j. 23 Co 410/2004-103 se proto zrušují.
III. Návrh na zrušení ustanovení § 671 odst. 1 občanského zákoníku ve slovech "v době uzavření smlouvy" se odmítá.
Odůvodnění:
V této souvislosti lze odkázat i na další argumentaci obsaženou v nálezu ze dne 21. 3. 2006 sp. zn. I. ÚS 717/05 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, nález č. 64), podle které nelze připustit takový výklad předchozích nálezů, jimiž Ústavní soud označil obsah a formu regulace nájemného za protiústavní a zrušil příslušné právní předpisy [srov. nálezy ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 18, nález č. 93, vyhlášen pod č. 231/2000 Sb.), Pl. ÚS 8/02 (uveřejněn tamtéž, svazek 28, nález č. 142, vyhlášen pod č. 528/2002 Sb.), Pl. ÚS 2/03 (uveřejněn tamtéž, svazek 29, nález č. 41, vyhlášen pod č. 84/2003 Sb.)], pokud tento výklad směřuje k popření ochrany vlastnického práva vlastníků bytů. Smyslem těchto předchozích nálezů bylo odstranit z právního řádu neústavní omezení vlastnického práva pronajímatelů bytů, nikoliv fakticky zmrazit a petrifikovat protiústavní porušování vlastnických práv. Deformace trhu s byty, způsobená dlouhodobým neřešením problému nájemních bytů s tzv. regulovaným nájemným, nemůže být dále konzervována judikaturou obecných soudů. Za situace, kdy je zákonodárce nečinný, jsou to obecné soudy, jejichž úkolem je zajistit ochranu práv (čl. 90 Ústavy České republiky) a základních práv (čl. 4 Ústavy České republiky) jednotlivce. Je tedy na obecných soudech, aby naplnily podmínku čl. 4 odst. 2 Listiny, podle které mohou být meze základních práv stanoveny pouze zákonem, a při nečinnosti zákonodárce vyplnily mezeru v právním řádu svou judikaturou takovým způsobem, kterým budou chránit podstatu a smysl vlastnického práva (v daném případě vlastnického práva k bytu), jak to má na mysli ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny (obdobně již nález ze dne 8. 2. 2006 sp. zn. IV. ÚS 611/05, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, nález č. 34). Zmíněná povinnost obecných soudů trvá přirozeně jen do doby nabytí účinnosti zvláštního zákona, který bude upravovat zvyšování nájemného.
Více zde: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=55290&pos=1&cnt=4&typ=result